Různé šance českého západu a moravského východu
V ekonomických a sociologických datech z posledních let se znatelně začíná objevovat skutečnost, že Čechy se z hlediska rozvojových možností dostávají do relativně výhodnější situace než ostatní území republiky. Od války až do konce 80.let jsme přitom byly svědky opačného trendu: oproti Moravě, která byla v průměru ekonomicky, sociálně i kulturně dynamičtější částí republiky, se srovnatelné podmínky v Čechách zhoršovaly. (Dobře to lze ilustrovat např. na stavu obyvatelstva - v Čechách jeho počet ještě ani v roce 1980 nedosahoval stavu z r.1930.) Dnes lze říci, že územní rozvojové výhody se v rámci republiky začínají spojovat spíše se západní polohou. Průvodní důsledky změněné geopolitické orientace České republiky - ztráta východních trhů, pokles obchodních styků s Polskem, útlum těžby uhlí a hutního průmyslu, snižování počtu pracovníků v zemědělství - postihují ve větší míře moravské regiony.Náznaky nově vznikající západně-východní polarizace republiky lze rozeznat např. v územním rozložení nezaměstnanosti - podle stavu ke konci února 1994 bylo dvanáct z patnácti nejvíce postižených okresů na Moravě, a to v pásmu téměř plynule obepínajícím její jižní, východní a severní hranice. Tento trend potvrzují i odhady rozvojového potenciálu území podle okresů. Jeden z takových propočtů, provedený odborníky na územní plánování z renomované společnosti Terplan, na základě pečlivě zvážené kombinace různých hledisek (rozvoj…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
