Stíny senátních voleb
ODS prý chce ovládnout druhou komoru Parlamentu
Ačkoliv dosud existuje Senát pouze na papíře, má už za sebou téměř dva roky pestré historie. Zrodil se před rokem a půl v politickém mariáši o českou ústavu a se zánikem Československa se dostal do středu zájmu jako potenciální útočiště pro osiřelé federální poslance. Vedle kontinuálních snah opozice vypustit jej z ústavy se „horní komora“ do centra politického dění znovu dostala koncem února, kdy vláda schválila návrh zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu. Ukázalo se totiž, že kromě ODS mají ostatní koaliční strany k přijatému návrhu zásadní výhrady. Podstata sporu se vede o zdánlivě formální, ve skutečnosti však klíčovou věc: o počet mandátů v jednotlivých volebních obvodech.
Nadbytečná komplikace
Návrh ODS - vládě předložený ministrem vnitra - předpokládá, že z každého volebního obvodu vzejde jeden senátor, což v praxi znamená jedenaosmdesát volebních obvodů. Proti tomu stojí návrh KDS, ODA a Luxových lidovců, podle něhož by se senátoři volili v sedmadvaceti třímandátových obvodech. (Jeden volební obvod by tedy zastupovali tři senátoři.) Formálně má tato myšlenka řešit specifickou situaci prvních senátních voleb: ústava totiž ukládá, aby každé dva roky byla obměněna třetina senátorů, a proto musejí z prvních voleb vzejít dvě třetiny senátorů, jejichž funkční období bude zkráceno. V praxi to znamená, že napoprvé musí mít třetina senátorů mandát na dva roky,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
