Rýže a tanky
Co může pomoci Bosně a Hercegovině
Zhruba za měsíc si připomeneme první výročí války v Bosně a Hercegovině a zároveň už dva roky krveprolití na území někdejší Jugoslávie. Právě tolik času totiž uplyne od první oběti. V potitovské federaci nebyli mrtví žádnou raritou, k násilnostem z politických a rasových důvodů docházelo především v Kosovu, ale smrt chorvatského policisty, zabitého o velikonocích roku 1991 v Plitvicích, byla první v řadě, která podle prozatímních odhadů končí číslem 25.000.
Umírání s plným žaludkem
Všechny pokusy zastavit krveprolití zatím selhaly, a to jen proto, že jejich prosazení nebylo násilné. Násilí, lépe řečeno vojenská síla, zůstává na Balkáně jediným skutečně účinným argumentem. Humanitární konvoj, který by měl dorazit do obklíčeného města, aniž by se na každé barikádě musel doprošovat a apelovat na lidskost a potom byl stejně okraden o polovinu svého zboží, by musel být doprovázen vojenskou jednotkou. Apelovat na lidskost je dnes na Balkáně zcela nesmyslné. Vždyť i pomoc ze světa se zdá mnoha Bosňanům nelidská, neboť zajišťuje jen umírání s plným žaludkem. Poslední americký nápad, shazovat pomoc z letadel na padácích, může mít asi takový výsledek, jako kdyby se na pomoc Židům v Osvětimi shazovaly plynové masky. Rýže, sušené mléko a konzervy těžko někoho zachrání před bombami a tanky.Nejde o pohodlnou kritiku pracovníků Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky, modrých přileb a nespočetných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
