Kultura a peníze
Běží o to, nakolik veřejný rozpočet vyjadřuje veřejný zájem
Kultura v Čechách letos přijde daňové poplatníky na 6,3 miliardy korun, což je zhruba o miliardu víc než loni: přesto nyní prožívá ekonomický šok. Je totiž velmi sporné, zda tato částka může pokrýt prudce se zvyšující výdaje. Odvětví však v žádném případě nelze vinit z marnotratnosti; pro tento rok musí přinejmenším počítat s 15% mírou inflace, s osmi až devíti procenty růstu věcných či mzdových nákladů a hlavně s novým způsobem placení sociálního a zdravotního pojištění, které se rozpočtových a příspěvkových zařízení dotkne neméně drasticky než podnikatelů. Pes je ale zakopán jinde - i z veřejných prostředků dotovaná kultura se ocitla v tržním prostředí, patřičné „tržní“ zákonodárství se však pro ni teprve chystá; zásadní chyba tkví v tom, že nevstoupilo do života současně s novou daňovou soustavou.
Strach z místní demokracie
Kultura je sycena po dvou linkách. Část zdrojů dostává ze státního rozpočtu coby „resort“ (tedy ministerstvo a 85 organizací, které dnes spravuje). Další peníze přicházejí z rozpočtů územních - od obcí, měst a okresních úřadů; právě v této soustavě veřejného financování kultury proběhly počátkem roku radikální novoty.Předně došlo ve srovnání s minulostí k výraznému „odstátnění“ místních výdajů jako takových: ze 70 procent jsou kryty prostředky, které se také v „místě“ vytvoří (mimo jiné do nich plyne téměř celá daň z příjmů fyzických osob a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
