Václav Havel složil slib
Po abdikaci Václava Havla z funkce československého prezidenta všichni cítili, že skončila jedna kapitola našich polistopadových dějin. Současný Havlův návrat do nejvyšší státní funkce už pocit takové výjimečnosti nevyvolává ani zdaleka. Samotnou volbu poznamenaly parlamentní exhibice Sládkových republikánů, inauguraci pak zastínilo ohlášené dělení československé měny. Václav Havel se stal znovu prezidentem, šestašedesát procent občanů s tím vyjádřilo spokojenost, ale co se vlastně změnilo?
Nejde jen o pravomoci
Na první pohled se zdá, že jen velmi málo. Skutečná moc v zemi je v rukou vládních stran a Havlův politický vliv je nesrovnatelně menší než před šesti měsíci, kdy z Pražského hradu odešel. Zvolen byl „jen“ sto devíti hlasy, navíc po neprůhledné nominační hře ODS. Přesto je jasné, že jeho příchod na Hrad není jen formální záležitostí. A dříve či později se to také projeví.Nejde přitom jen o pravomoci, i když ty také nejsou zanedbatelné. Český prezident může například vracet parlamentu zákony k opětovnému projednání, může rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jmenuje vládu, zastupuje stát navenek a je nejvyšším velitelem armády.Všechny tyto dané atributy moci je nutno doplnit ještě o přirozenou osobní autoritu a ta je v případě V.Havla stále obrovská. Takže i když první český prezident už několikrát v tisku zopakoval, že nechce přímo zasahovat do každodenní politiky, bude do ní s postupujícím časem vtažen, i kdyby se bránil sebevíc. Otázka proto nezní zda, ale jak bude Havel ovlivňovat každodenní politický život země.
Protichůdné naděje
Spekulovat o postojích hlavy státu sedm dní od inaugurace se zdá předčasné. Faktem však je, že zřejmě s žádným českým politikem nejsou dnes spojována tak rozdílná očekávání jako právě s Václavem Havlem. Pravice, respektive ODS věří, že bude více či méně jejím „poslušným spojencem“, liberální inteligence od něho čeká znovuoživení „morální dimenze politiky“ a opozice doufá, že bude „protiváhou rozpínající se pravice“.Jako prezident bude tedy Havel jednou kritizován za to, že svým „idealismem zbytečně komplikuje situaci“, jindy zase, že je „pouhým nástrojem Václava Klause“. Všechny naděje spojené se svým návratem do prezidentského křesla totiž nemůže splnit ani kdyby postupoval sebeobezřetněji.I přesto však jeho pozice není bezvýchodná. Naopak. Má v kapse většinovou podporu veřejnosti, kredit v zahraničí a to z něj dělá instituci, kterou musí všichni protihráči brát velmi vážně. Navíc je neodvolatelný a s mandátem na pět let. Takže nejpozději za tři roky, kdy budou nové parlamentní volby, může sehrát skutečně klíčovou úlohu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
