Na vojně v Plitvicích
U československých vojáků UNPROFOR
Silnice vedoucí z chorvatského Karlovce do Korenice, kde sídlí velitelství stále ještě československé jednotky UNPROFOR, patřila do devadesátého roku k nejživějším v celé bývalé Jugoslávii. Byla nejkratší spojnicí Záhřebu s jadranským pobřežím, navíc vedla kolem dvou prvotřídních turistických atrakcí - Plitvických jezer a vodopádů na řece Koraně. Zdejší kraj žil z turistiky. Dnes cestu lemují stojící auta a traktory, do kterých není benzín, a zavřené obchody. Veškerá infrastruktura se vypařila.
Krajina po čistce
V této části tzv. Krajiny se střídají chorvatské a srbské vesnice jako na šachovnici. Ve městech stojí srbské a chorvatské domy vedle sebe. Které jsou které, lze dnes rozpoznat velmi snadno - chorvatské hledí do prázdna vypálenými okny. Stopy boje jsou přitom vidět jen ve starobylé Slunji, jediném skutečném městě široko daleko. Zničené domy v ostatních obcích jsou pouze spálené - většina z nich očividně až poté, co bylo odneseno vnitřní zařízení. Naopak hotelový komplex na Plitvicích, o kterém chorvatská strana prohlašuje, že byl rovněž vypálen, stojí. Budovy jsou trochu pocuchané, ale to má prostou příčinu: na začátku války hotely sloužily jako uprchlické centrum pro široké okolí a pobýval v nich krátkodobě mnohem větší počet lidí, než na kolik byly projektovány. Rovněž samotná jezera, ekologicky nesmírně citlivý komplex, očividně neutrpěla vážnější újmu. Pravda, viděl jsem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
