Cizinců přibývá
Česká republika zpřísňuje svou migrační politiku
Od srpna do října 1993 organizovaly bulharské cestovní kanceláře FAX, Emerturist a Radina pravidelné víkendové zájezdy do Čech. Jejich autobusy k nám přicestovalo celkem sedm set lidí. Ti všichni hned po příjezdu prohlásili, že tady chtějí zůstat, a požádali o status uprchlíka.Jde o mimořádně vysoké číslo: od srpna 1990, kdy byl přijat zákon o uprchlících, do června letošního roku projevilo zájem o ochranu našeho státu necelých pět tisíc lidí. Sedm stovek balkánských turistů se z tohoto pohledu dalo vykládat jako počátek těžko odhadnutelné imigrační vlny. Vzhledem k tomu, že všichni ve svých žádostech uváděli převážně ekonomické důvody útěku z vlasti, ministerstvo vnitra nikomu z nich uprchlický status nepřiznalo. Většina žadatelů se potom bez odvolání vrátila zpět do Bulharska.
Sedm dní pro jasné případy
V případě „bulharské vlny“ mělo ministerstvo vnitra zjednodušenou úlohu: mohlo o stále stejných, zjevně neodůvodněných žádostech rozhodovat velmi rychle. Složitější je to ale u individuálních žadatelů. I když podle statistik nemá 80 procent zájemců na získání statutu šanci, vyřízení jejich „propracovanějších“ žádostí může trvat velmi dlouho, někdy až zákonem maximálně stanovené tři měsíce.Novela zákona o uprchlících, kterou by se měl v nejbližších dnech zabývat Parlament, dává vnitru možnost „neodůvodněné“ žádosti zamítat do sedmi dnů. Za „neodůvodněné“ se přitom považují…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
