Ve Washingtonu se bojuje i za Prahu
Severoamerická dohoda o volném obchodu může být vzorem pro Evropu
Tuto středu bude Kongres Spojených států rozhodovat o přijetí Severoamerické dohody o volném obchodu (North American Free Trade Agreement, NAFTA). Půjde o historický mezník: o šanci vytvořit obrovský bezcelní trh s ročním objemem produkce 7 biliónů dolarů, který by sjednotil ekonomiky USA, Kanady a Mexika. Ve Spojených státech se zprvu neočekávalo, že by schvalovací řízení mohlo přinést problémy, zvláště když dohodu podporují nejvýznamnější osobnosti americké politiky a vědy, včetně všech žijících prezidentů a nositelů Nobelových cen za ekonomii.Shoda se však začala bortit před několika měsíci, když se do čela tehdy málo početných odpůrců smlouvy postavil miliardář a neúspěšný prezidentský kandidát Ross Perot. Jednostrannými, ostrými, ale široce srozumitelnými argumenty se mu podařilo nahlodat důvěru veřejnosti natolik, že v průzkumu provedeném 11 dnů před hlasováním se vyslovilo 46% Američanů proti dohodě a jen 36% pro ni. Co je ale důležitější, NAFTA ztratila nejenom podporu odborů, ale také části republikánů a celkem překvapivě i mnoha demokratů v Kongresu. Předpoklad o bezproblémovém přijetí tak dostává vážné trhliny a zdá se, že „národ“ se postavil proti „elitě“.Jak je možné, že Američané věří spíše jednoduchým pravdám než seriózním ekonomickým rozkladům? Mohli iniciátoři dohody předpovědět takový vývoj? Pokud ano, kdo je za něj zodpovědný?…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
