Zbankrotuje Brno?

V bažinách kolem Svratky začala operace „Jižní centrum“

Už jsem slyšel od svých voličů, že primátor Horák a jeho poradce Pokorný mají Brno jako svůj vlastní pašalík a na zájmy občanů se vůbec neohlížejí, zareagoval minulý týden předseda Parlamentu Milan Uhde na zprávu, že vedle historického středu Brna se má za několik měsíců stavět obrovské „Jižní centrum“ - středisko bank, hotelů, podnikatelských firem a kulturních institucí.Příprava projektu s minimálním rozpočtem deset miliard má neuvěřitelné tempo. Územní plán byl hotov letos v červenci (po měsíci a půl rýsování), do konce roku ho přijme zastupitelstvo. Stavět se začne nejpozději na jaře. Miliardy na největší urbanistický projekt v republice si přitom radnice bude muset vypůjčit. Pokud ovšem nenajde zájemce na více než milión metrů čtverečních podlažních ploch, celé dobrodružství skončí městským bankrotem. Kdyby se položily městské finance, bude muset Brno dotovat stát.„Brno si už v devatenáctém století samo pomohlo k velikosti. Také dnes to dokážeme bez pomoci z Prahy,“ vysvětluje „ideové pozadí“ stavby hlavní architekt Brna Jaroslav Josífek. Rozšíření městského centra na dvojnásobek přiblíží podle něj Brno už v příštím desetiletí parametrům evropských měst. Podle brněnského rodáka Uhdeho je ovšem chyba, že „tak vážný zásah do městského života neprošel důkladnou diskusí“. „Rozhodně se o Jižní centrum začnu intenzívně zajímat, dodává předseda Parlamentu.“

Tady se pěstoval květák
V touze vrátit Brnu ztracenou velikost není architekt Josífek osamocen. Řada místních patriotů vidí své město jako přirozeného konkurenta Prahy, který by se měl co nejdříve dostat na „skutečně evropskou úroveň“. Stačí se však projít z Hlavního nádraží k autobusovému terminálu Zvonařka, aby člověk pochopil, jak těžký to bude výstup. Ještě před pár lety se tady, pět minut chůze z centrálního brněnského Náměstí svobody, pěstoval květák. Dnes pole zarostla lebedou. Vedle nich se tyčí ruiny opuštěných továren a činžáků z minulého století. Podle představ radnice se to brzy změní: právě zde se totiž od Nového roku začne stavět Jižní centrum.Přímo u autobusové stanice Zvonařka stojí kostra staré slévárny Vaňkovky. Je to chráněná památka industriální architektury, střecha však spadla už před lety. Za slévárnou začíná Trnitá ulice, v budoucnu hlavní třída nové čtvrti. Většina oken hroutících se domů je rozbitá, všude vyvrácené dveře. Poslední obydlenou budovou je učňovská pekárna s přilehlým internátem. Zástupce ředitele Josef Rojko je v Trnité spokojen. „Jsme blízko centra, tak prosperujeme,“ říká. „Že by nás měli bourat, o tom nic nevím. Na vedení mi řekli, že tady budeme ještě nejmíň deset let.“

Posunout mořský břeh
Podle představy brněnských radních by mělo Jižní centrum přímo navázat na historickou zástavbu. Střed města by se tím zdvojnásobil. Věc má ale háček: „Podívejte se na mapu!“ ukazuje náměstek brněnského primátora Milan Šimonovský (KDU- ČSL). „Železnice rozděluje město na dvě části. Na severu jsou obytné čtvrti a z jihu se až k Hlavnímu nádraží tlačí továrny a skladiště. Jako kdyby Brno leželo na břehu moře.“ Pokud se tedy má centrum rozšířit na jih, musí se stejným směrem posunout i dráha.To ale není laciná záležitost. Cenu za odsun nádraží odhadují experti na 3–12 miliard korun. S penězi ze státní pokladny se nedá počítat a městský rozpočet na takovou investici nestačí. Magistrát má ovšem plán, jak finanční obtíže překonat: na pozemcích za současným nádražím vybuduje městská „rozvojová společnost“ inženýrské sítě a takto zhodnocené je prodá bankéřům a podnikatelům. „Úspěch projektu Jižního centra zaplatí odsun nádraží,“ zní podle M.Šimanovského jednoduchá rovnice úspěchu.Rozjet takový projekt však znamená nenávratně překročit Rubikon. Podnikatelé chtějí mít kanceláře ve středu města a drahé parcely v Jižním centru si koupí pouze tehdy, když se nádraží skutečně odsune. Jinak by se svými bankami zůstali někde „za tratí“, na periférii. Platí tedy i opačná rovnice: Jižní centrum bude mít úspěch, jen když se odsune nádraží. Tím je řečeno, že pokud práce začnou, nebude už možné je zastavit bez velkých ztrát pro město nebo pro podnikatele.A začít se má už brzy. O plánu na Jižní centrum se na brněnském Útvaru hlavního architekta uvažuje už sedmnáct let. Několikrát se mělo začít stavět, ale vždycky z toho sešlo. „Proto musíme využít situace, kdy je zastupitelstvo projektu nakloněno,“ říká náměstek Šimonovský, sám bývalý pracovník ÚHA.Město si už zajistilo souhlas majitelů, že s parcelami „za tratí“ bude jejich jménem podnikat: „Nedojde k žádnému vyvlastnění, všichni do toho jdou dobrovolně,“ říká zástupce hlavního architekta Karel Stránský. „Každý skutečný podnikatel chápe, že na naší akci vydělá. Cena jeho pozemku totiž dramaticky vzroste.“

Před buldozerem si nejsme rovni
Po lávce asi deset metrů nad zemí přecházejí davy lidí z autobusového na vlakové nádraží. Pod sebou vidí skelety pustých budov, kousek od nich betonový Prior. Podle původního plánu se měl obchodní dům zbořit stejně jako celá čtvrť. Radnice dnes ale uvažuje o výjimce: přece jen se musí šetřit. Přes ulici stojí patrová kancelářská budova s restaurací, její nová fasáda svítí mezi zašlými domy okolo. Nedávno ji přes stavební uzávěru adaptovala firma Stavex. Ředitelem firmy je Pavel Pokorný, poradce primátora Horáka. O další osud své restaurace nemá obavy: už dopředu prý totiž ví, že výjimku dostane také.Eduard Rover, majitel pozemku, na kterém stojí nedaleké železářství, takové štěstí nemá: v dosud neurčené, ale prý už blízké době může čekat, že na obchod najedou buldozery. Z toho, že svou parcelu vloží do městské pozemkové společnosti, která údajně jeho majetek zhodnotí, nemá velkou radost. „Z výnosu společnosti dostanu stejné procento jako majitelé jiných, od centra více vzdálených parcel. Mně tady nádraží nevadí, raději bych podnikal sám,“ stěžuje si.

Dobře skrytý odpor
Je čtvrtek, 30.října 1993. V přednáškovém sále brněnské techniky se koná veřejná diskuse o projektu Jižního centra. Prakticky všechna místa špatně osvětlené místnosti jsou zaplněna, o kritiku se však nikdo nepokouší. Jenom několik starých profesorů má obecné poznámky. „Už František Josef radil brněnským konšelům, aby postavili nádraží dál od města, jinak s tím budou potíže,“ upozorňuje muž v šedém saku.Odpůrci projektu sedí v řadách na konci sálu. „Je to celé nesmysl,“ svěřuje se polohlasem třicátník v bílém svetru. „Tak velkou investici bych chápal ve městě, kde se křižují mezinárodní obchodní cesty. Ale Brno je venkov, ještě napůl Balkán. Je to stejná hloupost jako stavět mezinárodní letiště v okresním městě.“ Muž v bílém svetru je soukromý architekt, do veřejné diskuse se však nehlásí: „To není moje starost, jestli město zbankrotuje. A moje jméno taky nikde nepište,“ varuje nás důrazně. „Pak bych už nikdy nedostal od radnice zakázku. Když jsme za komunistů protestovali proti rychlé tramvaji přes Brno, tak jsem se nebál. Neměl jsem co ztratit. Ale dnes zaměstnávám několik lidí a nemůžu je nechat bez práce."Dlouhán v červené košili má taky proti Jižnímu centru námitky: "Proč s tím tolik pospíchají? Proč udělali územní plán za jeden a půl měsíce?“ šeptá rozčileně. „Radní by chtěli ještě do konce volebního období rozhodnout o tom, komu město pozemky prodá. Kdo rozhoduje, ten se nechá uplatit, víte, jak to chodí. Až přijde za rok nový primátor, bude mít na krku dluh, rozestavěné nádraží a hromadu naštvaných investorů.“ Také tento pán je podnikatel a nemůže „v žádném případě“ prozradit své jméno.

Tajnosti města Brna
I když architekti v souvislosti s Jižním centrem hovoří o „zkorumpovaném magistrátu“ poměrně často, obvinění však nejsou vyslovována veřejně, a radnice se k nim proto nemusí vyjadřovat. „Četl jsem o tom pouze v Moravském expresu, ale to je bulvár,“ říká náměstek primátora Ludvík Doležal. Jeho kolega M.Šimonovský je sdílnější. Obavy z podplácení jsou podle něj pochopitelné, nicméně předčasné: "Při tak velké veřejné investici je určitě potřeba založit kontrolní mechanismy, ale zatím se ještě s podnikáním nezačalo. Městská investiční společnost bude v každém případě podléhat radě, a to je statutární orgán, který se musí zodpovídat zastupitelstvu. Velký problém v tom nevidím."K atmosféře klepů a utajování ostatně přispěla i sama radnice. Před rokem se jedenatřicet místních poslanců rozhodlo odvolat primátora Mencla a podepsali o tom mezi sebou tajnou dohodu, kterou uložili u notáře. Když letos v březnu vyšel tento tajný pakt najevo, zareagovala radnice podivným způsobem: přestala komunikovat s veřejností. Byly zrušeny tiskové konference a jediným spojením radních s okolním světem se stal fax, kterým zastupitelé čas od času posílali nic neříkající zprávy redakcím deníků. Novináři tyto obsílky odmítali publikovat. Magistrát přesto vydržel pět měsíců a tiskové konference obnovil až teď v září.

Exprimátor Mencl: kdo to dovede do konce?
Jižní centrum se má stavět na bažinaté půdě u Svratky, a to je několikrát dražší než na pevné zemi. Projekt neřeší dopravu. Pokud bude mít nová čtvrť jen plánovaných dvacet procent obytných domů, budou v noci vylidněné ulice ideálním prostředím pro kriminálníky. Pokud se nepodaří kanceláře naplnit (a to není vyloučeno - „kancelářsko-podnikatelských center“ se v Brně staví několik už dnes), stanou se opuštěné budovy nanejvýš azylem bezdomovců. Brněnští architekti si však nedovolí nahlas hovořit ani o takových, čistě odborných výhradách.Ozval se jenom bývalý primátor Václav Mencl, dnes zástupce předsedy oblastního sdružení brněnské ODS. Podle něj je chyba už v koncepci: v rámci Československa mohlo být Brno hlavním obchodním uzlem a tehdy prý mělo cenu Jižní centrum stavět. „V novém státě je ale docela jiná situace a program rozvoje je třeba znovu promyslet,“ upozorňuje V.Mencl.Už v době Menclova primátorství se brněnští poslanci dělili na „rozvojáře“ a „nerozvojáře“. Rozvojáři, mezi které patřilo především dvacet zástupců HSD-SMS, podle exprimátora nesnášeli zamítnutí jakéhokoli, třeba nesmyslného stavebního projektu. Vehementně prosazovali například teplovod z Dukovan, přestože by byl třikrát dražší než teplo z místních zdrojů. Tehdy jim to ještě nevyšlo, ale dnes už kontrolují radu, a tak projekt Jižního centra udrží.Podle V.Mencla by se peníze v bažinách za nádražím utápět neměly: město prý za vlády komunistů zchátralo a potřebuje především 30 miliard korun na uvedení do normálního stavu; to se týká především veřejných služeb. Soukromé společnosti přitom prý ztratily zájem o brněnskou infrastrukturu letos v dubnu, když městská rada umožnila francouzské firmě Lyonnaise des Eaux investovat do vodáren bez veřejné soutěže.Pokud se začne Jižní centrum stavět, bude se moravská metropole rozpadat až do té doby, než výnos gigantického projektu zaplatí všechny dluhy. Případná prosperita Jižního centra prospěje ostatním čtvrtím nejdříve za deset let. „Pochybuji však, že dnes jsou v Brně politické struktury, které by byly schopny tak složitý projekt dovést do konce,“ dodává V.Mencl. Na radnici však jeho hlasu nikdo nenaslouchá, protože v zastupitelstvu patří k opozici.

Ani informace, ani obavy
Zdá se tedy, že „stavba století“ opravdu za pár měsíců neodvolatelně začne. Přestože se tím tvář Brna změní k nepoznání a bez ohledu na všechna rizika se o ni veřejnost zatím nestará. Typický je postoj šéfa Centra experimentálního divadla v Brně Petra Oslzlého. „Nemám o tom projektu potřebné informace,“ říká bývalý Havlův poradce. „Ale nemám ani žádné velké obavy. Brno je město architektury se slavnou tradicí. A stavba tak blízko středu přiláká urbanisty, kteří už dohlédnou na to, aby zde nevzniklo betonové, nelidské město.“

Peníze a zisky: velká neznámá
Jižní centrum vyroste na 100 hektarech půdy, zatím není určeno, kolik domů se postaví: podle jednoho ze dvou vítězných projektů zhruba čtyři sta. Zadání úkolu předpisuje jejich výšku (šest až osm pater) i celkovou podlahovou plochu (přesně 1,2 miliónu čtverečních metrů). Pokud by sloužily jako obytné domy, vešlo by se do nich asi 50.000 lidí.Cena za přesun nádraží se odhaduje na 3–12 miliard korun, zavedení inženýrských sítí přijde zhruba na miliardu. Protože jsou nutné povrchové úpravy, celkové náklady nemohou být nižší než deset miliard. Roční rozpočet brněnského magistrátu činí tři miliardy, na investice připadá necelá miliarda. Kvůli stavbě tedy bude nutné vydat městské obligace.Aby se peníze vrátily prodejem parcel, musel by se každý metr čtvereční v Jižním centru prodat minimálně za 10.000 korun. Město však potřebuje ulice a parky. Stavět se proto může jen na třetině celkové výměry a cena bude muset být třikrát vyšší. Žádná z dodnes prodaných parcel v Brně však nepřekročila 15.000 za metr. Stavební pozemek nedaleko Zvonařky dnes stojí za metr 1.000 korun.Pokud by město na „svých“ parcelách postavilo Jižní centrum samo (to znamená investovat další miliardy) a prodalo hotové budovy, opět není jasné, zda by zisk uhradil alespoň náklady: před dvěma měsíci magistrát prodával dům v historickém centru na Jakubském náměstí za deset miliónů korun. I kdyby se všech čtyři sta domů Jižního centra prodalo za tuto cenu, představoval by výtěžek maximálně čtyři miliardy. Velkou neznámou je ovšem zájem: dům na Jakubském náměstí se prodával za polovinu odhadní ceny.

Jižní centrum
Proměna starého královského města Brna na moderní centrum Moravy se odehrála před sto padesáti lety. Radní zbořili hradby, na jejich místě zřídili okružní třídu s parkem. Městský okruh byl originálním urbanistickým řešením, které vzniklo zároveň s obdobnou stavbou ve Vídni (Ringstrasse). Z okružní třídy se paprskovitě rozbíhaly městské ulice, okolo nich vznikaly nové obytné čtvrti. Na jižním okraji historického centra bylo postaveno nádraží. Podle některých urbanistů to byla chyba: vytvořila se tak hráz proti přirozenému rozšíření města tímto směrem. Mezi nádražím a řekou Svratkou se nestavěly obytné domy, na „území nikoho“ vyrostlo jenom několik skladišť, úřadů a továren. Proto už v roce 1924 byl vypracován první projekt o posunutí nádraží k jihu a rozšíření městské zástavby tímto směrem. Pro jeho uskutečnění se však nenašly peníze.K myšlence odsunu nádraží se brněnští architekti vrátili v šedesátých letech. Nová zástavba za současným nádražím se měla podobat pařížské kancelářské čtvrti La Défense a začal se pro ni užívat název „Jižní centrum“. Komunisté však neměli zájem v Brně investovat, a tak uskutečnění plánu čekalo až na nový režim. V červnu 1992 brněnské zastupitelstvo přikázalo Útvaru hlavního architekta, aby prověřil možnost přesunutí železniční stanice směrem k autobusovému nádraží Zvonařka. Útvar na řešení tohoto problému vyhlásil veřejnou soutěž.

Jak se bude stavět
V soutěži s uzávěrkou v únoru 1993 byly oceněny dva návrhy územního plánu, ovšem pouze druhou cenou. Architekti Burian, Křivínek, Rusín, Sapák, Vydrová a Wahla ve svém projektu chtěli „nahradit chaos příjemným a souladným řádem, který bude tvořit důstojné sousedství historickému jádru“. Proto naplánovali „autonomní čtvrť“ s radnicí, hlavním náměstím a pravoúhlou sítí ulic. Další vítězové - manželé Hurníkovi - zvolili naopak metodu nepravidelného vedení ulic, vytvářející „bizarní zákoutí“.Konečnou verzi územního plánu pak na základě obou vítězných projektů (a v rozporu s podmínkami soutěže) vyhotovili v červenci přímo na Útvaru hlavního architekta. (Útvar tedy územní plán Jižního centra nejen zadal a vyhodnotil, ale také vypracoval.) Autory oceněných projektů to rozzlobilo. „Vznikne slepenec bez řádu a názoru,“ říká za jedny vítěze Tomáš Rusín. „Jakou má cenu dávat dohromady oheň a vodu?“ ptá se za konkurenci Jana Hurníková. Zaměstnanci z Útvaru však tvrdí, že za nic nemohou: pořízení územního plánu jim přikázala městská rada a jako úředníci musejí poslechnout.Podle zástupce brněnského primátora M.Šimanovského shrnuje návrh Útvaru hlavního architekta přednosti obou oceněných projektů: „Logická struktura podle prvního plánu rozdělí území na bloky. Uvnitř bloků bude místo na křivé uličky a magická místa, jak si to představují manželé Hurníkovi.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte