Komu patří černý a jaderný kufřík
Na území bývalého SSSR je stále 30.000 atomových hlavic
Konec studené války a rozpad Sovětského svazu vytvořily mimořádnou příležitost k radikálnímu snížení stavů jaderné výzbroje. Zároveň však prudce vzrostly obavy z osudu atomových zbraní právě na území bývalého SSSR. Mezinárodní společenství se musí vyrovnat s unikátním problémem: Jak naložit s tímto obrovským arzenálem? Kolik takových zbraní tam vůbec je a kde jsou umístěny? Kdo je bude kontrolovat? Budou nové nezávislé státy dodržovat mezinárodní dohody a závazky? Jak bude kontrolována a financována likvidace jaderných zbraní? Vzdají se jich vůbec nové republiky? Jak budou uspořádány vztahy mezi novými jadernými republikami a do jaké míry budou stabilní?Z dané situace vyplynuly zhruba čtyři druhy vážných nebezpečí:- nově vzniklé republiky nejenom převezmou vlastnictví a kontrolu jaderných zbraní na svém území, ale mohly by zasáhnout do jejich naváděcích systémů a změnit jejich zacílení,– nukleární zbraně by mohly být použity v občanských válkách či jiných konfliktech mezi republikami a ve vnitřních bojích,– jaderné zbraně, ale především štěpný materiál, technologie a kvalifikovaná lidská síla znalá jejich výroby by se mohly dostat mimo území bývalého SSSR,– vznik nových jaderných států mohl posílit snahu některých režimů na Blízkém východě a v Asii získat nukleární zbraně.Dnes již známe odpovědi na některé z těchto otázek. Podle dostupných informací se jaderné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
