Moravský boj o zemskou samosprávu
Pohrdání historickým cítěním Moravy nic nevyřeší
V české politice má výraz „otázka“ poměrně dlouhou tradici, která naplňuje jeho nynější užívání předem určeným obsahem. Termín „česká otázka“ se poprvé objevil v 90.letech minulého století, kdy označoval široký konglomerát problémů našich předků v tehdejším Rakousku-Uhersku. Obecně šlo o oboustranně problematický a rozporuplný vztah mezi rozvíjejícím se českým národem a habsburským státem. V pozdějších letech byli Češi, tentokrát z pozice státního národa, ještě několikrát konfrontováni s „něčí“ otázkou. Zatímco ta německá byla po válce vyřešena vyhnáním německého obyvatelstva a slovenskou vyřešilo rozdělení Československa, otázka moravská či moravskoslezská jako by stále na své řešení čekala. Přitom ale není jisté, zdali ještě i dnes - po rozpadu federace - můžeme problém Moravy klasifikovat jako „otázku“ ve výše naznačeném smyslu.
Krátká paměť
V polistopadové euforii byli Češi velice překvapeni nastolením slovenských nacionálních požadavků. S nemenším úžasem a často i rozhořčením přijímali nároky moravské. Místo „vděčnosti“ Pražanům za jejich určující podíl na povalení komunistického režimu se z Brna a okolí po listopadu 89 ozvaly hlasy připomínající moravskou svébytnost, kritizující pragocentrismus s jeho údajným ekonomickým vysáváním Moravy a požadující urychlené zavedení zemské samosprávy. Výsledky parlamentních a komunálních voleb v roce 1990 ovšem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
