Izrael už není nepřítel
Palestinsko-izraelský mír bude vyžadovat peníze a dobrou vůli
Izrael uznal OOP jako představitele Palestinců, OOP přiznala jeho právo existovat v míru a zřekla se násilí. Potom obě strany na trávníku za Bílým domem podepsaly „Deklaraci o principech opatření pro dočasnou samosprávu“ na okupovaných územích. Svět tomu říká „mírová smlouva mezi Izraelem a Palestinci“.
Pokus s otevřeným koncem
Vzhledem k tomu, že tu neexistoval formálně žádný válečný stav, je označení „mírová smlouva“ dost nepřesné. Stačí také porovnat skutečnou smlouvu o míru - třeba tu, kterou uzavřely Izrael a Egypt v březnu 1979, s čerstvě podepsanou listinou, a rozdíl je patrný. Smlouva dojednaná v Camp Davidu hovoří v definitivních termínech: končí válečný stav, armáda se stahuje z osvobozeného území, hranice probíhá po linii někdejšího britského mandátu, hrozby, násilí a nepřátelství jsou vyloučeny … Washingtonský dokument, připravený při tajných jednáních v Norsku, naproti tomu formuluje podmínky pro experiment s otevřeným koncem: první, vlastně zkušební kroky vymezuje poměrně přesně, řešení sporných otázek a definitivního uspořádání odkazuje do doby za pět let.Právě díky tomu však deklaraci byly schopny podepsat obě strany, protože každé poskytuje prostor pro vlastní interpretaci. Jásir Arafát může hovořit o prvním kroku k ustavení vlastního státu s Jeruzalémem jako hlavním městem a Jicchak Rabin může ubezpečovat spoluobčany o tom, že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
