Třináct zavražděných se dočkalo kříže
Referendum v Janských Lázních schválilo památník obětem divokého odsunu. Organizace „Vlastenci“ vyhrožuje městu teroristickým útokem.
Veřejné hlasování o tom, zda postavit kříž německým obětem poválečného běsnění Revolučních gard, vyhlásila městská rada Janských Lázní na druhého až čtvrtého září. Ze sedmi set oprávněných voličů přišly k volebním urnám necelé tři stovky. 170 hlasů bylo pro pomník, 116 proti. Vzápětí poté obdržel městský úřad několik anonymních dopisů. „Vlastenecké organizace“ z Prahy a Plzně v nich ohlašují pomstu všem, kteří se „dali koupit ke zradě národa“.
Jitřit či nejitřit staré rány?
Paní Marica Tammová prožila v Janských Lázních válku i vyhnání. Její muž byl lékař, proto oba manželé unikli odsunu: doktor v poválečných Krkonoších představoval příliš vzácné zboží. Když pominula doba největší nenávisti, žili Tammovi celkem v klidu. Ale od chvíle, co se ve městě začalo mluvit o stavbě pomníku pro sudetské Němce, nemá paní Tammová dobrý pocit. „Lidé k nám byli vždycky hodní,“ říká, "protože mého muže potřebovali. Ale i když jsme měli čisté svědomí, museli jsme si dávat pozor. A teď, co se vedou spory o ten kříž, se musím bát znova."Paní Tammová si vzpomíná, jak 16.června 1945 byla spolu s dalšími německými obyvateli Janských Lázní donucena přihlížet veřejné popravě osmnáctileté Herty Schubertové a jejího otce Bertholda. O události se znovu začalo hovořit někdy v září loňského roku.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
