Šest triků proti cizincům
Mnozí Češi vidí v Rakousku stále ještě vzor společnosti, která je odhodlána přijímat pronásledované a ohrožené z ciziny. Působí tu zkušenost roku 1956, kdy byli velkoryse přijímáni uprchlíci z Maďarska, roku 1968 (ačkoliv tehdejší rakouský ministr zahraničí Waldheim chtěl budovu pražské ambasády vyklidit) a také roku 1989, kdy si Maďarskem, Rakouskem a Německem prorazilo cestu koryto, jímž proudily zástupy lidí zpoza berlínské zdi.Nyní je všechno jinak a Rakousko se dostalo na předvoj evropského zavírání hranic. Zákony o zaměstnávání cizinců, o cizinecké policii, o pasech, o azylu a o pobytu vyvolávají silný pokles počtu cizinců, azylantů a uznaných uprchlíků. Na tomto poklesu se zvláště podílí i několik ustanovení, která stojí za přiblížení:
Trik č.1: třetí země
Umožňuje vyhostit všechny azylanty a „uprchlíky de facto“ (osoby, které utíkají z válečných oblastí jako turisté, aniž by podaly žádost o azyl), pokud do Rakouska přicestují přes země, v nichž nejsou ohroženi. Do této skupiny patří všichni Tamilové, kteří musejí absolvovat mezipřistání, protože neexistují přímé lety. Dále sem náleží všichni Bosňané, kteří cestují po zemi - jak také jinak - přes Chorvatsko a Slovinsko, země, jež nemají zájem o další uprchlíky. Toto opatření se týká i téměř všech Kurdů: do Rakouska vjíždějí přes Maďarsko, ale v Budapešti azyl neobdrží, neboť Maďarsko uznává konvenci o lidských právech z hlediska práva na azyl pouze v rámci Evropy.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
