Polská privatizace
Polská ekonomika letos dosáhne čtyřprocentního zvýšení hrubého domácího produktu (GDP), což bude pravděpodobně nejlepší výsledek ze všech evropských zemí. Jednou z nejdůležitějších příčin je tempo a rozsah privatizace státního sektoru. Před několika týdny zveřejnil gdaňský ústav pro výzkum tržního hospodářství zprávu, která hodnotí efekty polské privatizace. Ta sice probíhá už tři roky, ale její první podstatné výsledky se na makroekonomické úrovni projevují až dnes.
Ofenzíva soukromého sektoru
Nepočítáme-li tradičně z větší části soukromé zemědělství, pracovalo v polském soukromém sektoru v červnu 1993 59% obyvatel. Nejvíce pokročila privatizace obchodu (kolem 90%) a stavebnictví (zhruba 80%). V průmyslu je soukromý sektor oproti státnímu ještě v menšině, i když jen s několikaprocentním rozdílem. Zato školství, zdravotnictví a sociální péče jsou nadále skoro nenarušenou tvrzí státního vlastnictví. Také kultura a umění zůstaly téměř úplně státní, pouhých 7% z celkového počtu osob zaměstnaných v této oblasti vlastní soukromé galerie, kina, divadla. V zahraničním obchodě role soukromých firem během posledních měsíců prudce stoupá. Soukromý sektor se nyní podílí na polovině exportu a na téměř dvou třetinách importu zboží.
Každý začátek je těžký
Z průzkumů prováděných gdaňským ústavem jednoznačně vyplývá, že se první rok po privatizaci podniku - nezávisle na tom, zda šlo o privatizaci kapitálovou, likvidační (pomocí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
