Odpověď RNDr.Martinu Macháčkovi, CSc.
(na dopis k článku Piťhovo perpetuum mobile, Respekt č.23)Třebaže pan M.Macháček tvrdí opak, mohou čtenáři informacím Respektu o vzdělávání věřit i nadále. V roce 1989 (tedy čtyři roky po publikování osnov, o nichž se zmiňuje autor dopisu) byly ve Francii, jejíž školská soustava se v tomto století vyvíjela podobně centralisticky jako naše, nově vymezeny základní principy vzdělávací politiky. V jejich intencích bylo zpracováno tzv. národní kurikulum, které vymezuje základní ideje a cíle vzdělávání. Ty orientují učitele na určité činnosti, jež mají žákům nabízet. Cíle vzdělávání, tedy to, čeho mají žáci dosáhnout, se zdaleka netýkají jen znalostí. Jsou vymezeny ve třech základních rovinách. Nejobecnější rovina jde napříč předměty a týká se autonomie žáka, jeho schopností spolupráce s ostatními, rozvoje poznávacích zájmů, zvídavosti, tvořivosti, univerzálních pracovních metod, zacházení s informacemi a podobných dovedností. Druhá rovina se týká kompetencí žáka v oblasti jazyka (mluvená řeč, ústní vyjadřování, písemné vyjadřování, slovní zásoba, schopnost srozumitelně vyjádřit svůj názor či myšlenku). Teprve třetí rovina se týká kompetencí žáka specifických pro jednotlivé předměty (dovednost třídit fakta, argumentovat, ptát se, srovnávat, používat, dávat do souvislostí, charakterizovat, vysvětlit atd.).Vlastní učivo je vymezeno velmi rámcově. Předmětu science (přírodní vědy), který je na prvním stupni zřejmě nejblíže předmětu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
