Ad: Jan Lopatka
(Respekt č.29/1993)Andrej Stankovič má jen poloviční pravdu, když praví, že ve „výboru Svazu spisovatelů“, který v roce 1965 zlikvidoval časopis Tvář, „byl např. E.Golstücker, I.Klíma, M.Kundera a L.Vaculík“, Nuže, třetí sjezd Svazu čs.spisovatelů (22.- 24.května 1963 v Praze) zvolil do svého ústředního výboru Ivana Klímu a Milana Kunderu, nikoli však Eduarda Golstückera či Ludvíka Vaculíka.Andrej Stankovič se mýlí, říká-li, že když „v Literárních novinách došlo na propuštění, byl Jan Lopatka na řadě samozřejmě první“. Ze třinácti lidí, kteří odešli z redakce během let 1990–92, byl Jan Lopatka nikoli první, nýbrž poslední.Andrej Stankovič mystifikuje veřejnost, hovoří-li o „nechutné kampani“, jež provázela Lopatkův odchod z redakce Literárních novin a vyvolala „reakci v podobě protestního dopisu asi 20 spisovatelů“. Stankovič, jeden ze signatářů onoho ultimativního listu Lopatkových přátel, si jistě vzpomene, že „kampaň“ byla (či spíše měla být) vyvolána právě až onou peticí.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
