Registry a statistika
Rozhodnutí o tom, co se považuje za důvěrné, je věcí politiky
V tisku se již nějaký čas vede debata o funkci registrů ve státě, o jejich užívání a také o tom, zda je přípustno informace z nich prodávat. Tato diskuse je potencionálně velmi přínosná, protože seznamuje veřejnost s problematikou, která je dosti důležitá pro fungování demokracie. Pokusme se proto krátce nastínit, v čem je hlavní problém fungování státní statistické služby.
Statistický a administrativní registr
Statistika potřebuje registry jako popis základního souboru, tj. jako vyčerpávající seznam všech jednotek, o nichž se budou statistiky zpracovávat. V tomto smyslu jsou registry podniků, obyvatel či registr geografický základem jakýchkoliv statistických šetření. Na první pohled se ovšem kryjí s registry administrativními (podnikové rejstříky, živnostenské registry), a proto se registry statistické a administrativní často v diskusi zaměňují. Není to ovšem zcela přesné.Statistické registry mají řadu vlastností, které registry administrativní nemají. Spadá sem především tzv. relevance: statistiku většinou nezajímají podniky, které existují jen na papíře, zatímco administrativu zajímají, protože mohou mít právní význam. Statistice také vadí duplikace, která někdy bývá chybou, jindy však může mít právní význam. Dále pak aktuálnost bývá pro statistiku významnější než pro administrativu: dozví-li se statistický úřad, že podnik přestal existovat, chce, aby…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
