Nikdy mi nepatřily ty vaše hnusný sny
„Hodlám dělat ještě lepší muziku, žít v pokoji a pak umřít. Pusťte si mou poslední desku, je skvělá. Když budu hrát ve vašem městě, tak se přijďte podívat, bude to ještě lepší,“ prohlásil letos Iggy Pop ve svém „stabilním stanovišti“, New Yorku. Je tenhle kmotr punku, jak je označován, stárnoucí vykopávkou nebo ještě jménem, které vzrušuje a má co říci? O životnosti téhle rockové legendy se budeme moci přesvědčit i v „našem městě“: Iggy Pop koncertuje 23.července v Praze.
Tvorba a krev
„Byl to tehdy obyčejný kluk z nějaké kapely, a chodil ještě na střední školu. To ještě byl Jim Osterberg. Tehdy se poznal s Nico a Johnem Caleem, a to byl začátek všeho… jeho vztahu k Nico, desky, kterou produkoval John Cale… Nevím, proč to pořád nikam nedotáhl. Je hrozně dobrej,“ vzpomínal jednou Andy Warhol na rok 1966, kdy se s Iggy Popem seznámil. James Newell Osterberg se narodil v roce 1947 v Michiganu. První profesionální angažmá získal se skupinou Iguanas v létě 1965: v jedné hospodě hráli pět třičtvrtěhodinových bloků za večer, do týdne šestkrát, gáže 50 dolarů týdně. V roce 1967 založil skupinu Stooges a s ní koncem 60. a počátkem 70.let položili základ tomu, co v druhé polovině 70.let bylo pojmenováno jako punk rock. Zatímco hippies byli optimističtí v prosluněné Kalifornii, Iggy Pop & Stooges zpívali o krutém životě ve velkoměstech, obsesích, nudě, násilí; negativně se vymezovali vůči společnosti, prosazovali…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
