Mzdy pod státním dohledem
Omezená regulace ekonomickou reformu nepoškodí
Od prvního července zavedla vláda mzdovou regulaci. Bude se týkat firem nad 24 zaměstnanců. Povolený limit nárůstu objemu mezd je 15%. Překročení této hranice bez odpovídajícího nárůstu tržeb bude trestáno odvodem do státní pokladny.Důvod tohoto kroku je jediný: strach z inflace. Je samozřejmé, že kormidelníci ekonomické reformy se bojí o osud svého nejhýčkanějšího dítěte, kterým poměrně stabilní cenová hladina bezesporu je. Většina z nás si také uvědomuje negativní důsledky inflace na hospodářský vývoj. Otázkou však zůstává, zda by dosavadní růst mezd skutečně ohrozil cenovou stabilitu a zda regulace, z které premiér Klaus jako přesvědčený liberál nemůže být nadšený, byla skutečně nutná.
Vláda se bojí budoucnosti
Růst mezd může stát u zrodu inflace ze dvou důvodů, které se většinou uplatňují společně. Za prvé mzdy způsobují převis poptávky (poptávkou tažená inflace). Stává se to v situaci, kdy mzdy rostou rychleji než produktivita práce a peníze na výplaty nejsou kryty zbožím. Na trhu nastává nedostatek, a spotřebitel je ochoten za zboží zaplatit více než za normálních okolností. Tuto situaci jsme zažili za bývalého režimu, kde se sice ceny oficiálně nezvyšovaly, ale přirážku jsme byli nuceni zaplatit v podobě úplatku nebo ztraceného času ve frontách. Za druhé růst mezd zvyšuje náklady firem, a to se samozřejmě odráží na cenách výrobků (nabídkou tažená inflace).Jak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
