Maďarsko sází na gesta
Obě následnické republiky bývalé ČSFR jsou už členy Rady Evropy, přesto však nemusí být nezajímavá odpověď na podstatnou otázku: co asi bylo důvodem obstrukčního postoje Maďarské republiky, která se při přijímání Slovenska zdržela hlasování, ba skoro až do poslední chvíle nebylo jisté, zda nebude hlasovat proti.
Menšiny u všech sousedů
Ze specifické situace ve střední Evropě, kde se - z historického měřítka - velmi často mění hranice, vznikají a zanikají státy, vyplývá, že nejčastějším předmětem sporu mezi sousedy je národnostní otázka, přesněji řečeno otázka národnostních menšin. Národy na jedné straně sledují, aby jejich příslušníci, kteří se při překreslování map ocitli v jiném státě, neutrpěli újmu. V jiné situaci však mnohdy hledí na příslušníky jiných nároků, kteří tomu či onomu státu byli „přiklepnuti“ spolu s územím, na němž odedávna žili a žijí, téměř jako na jakousi pátou kolonu, která by případně mohla ohrozit bezpečnost a územní celistvost státu.Maďarsko, které obě světové války dobojovalo v táboře poražených, má oproti svým sousedům jednu velkou výhodu: ztratilo značnou část svého území, a proto prakticky klesly na minimum problémy s národními menšinami. Má však i jednu velkou nevýhodu: ztratilo značnou část svého území, a proto ve všech okolních státech žije početná maďarská menšina, k níž je nutno zaujmout nějaký postoj.
Evropa versus identita
Trauma způsobené ztrátou území i obyvatel po první i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
