Revoluce ztrácí dech
Írán zabředává do krize a izolace
V prezidentských volbách v Íránu byl podle očekávání opět zvolen Alí Akbar Hášimí Rafsandžání. Zdaleka však nešlo o přesvědčivé vítězství: z 29 miliónů voličů se vydalo k volebním urnám jen 16 miliónů, z toho pro Rafsandžáního hlasovalo pouze necelých 10,5 miliónu. Svědčí to o narůstající deziluzi uvnitř íránské společnosti. Přitom nikdo v Teheránu nepředpokládal, že by se tento veterán islámské revoluce z roku 1979 střetl s vážným sokem, natož že by mohl odejít poražen. Zbývající tři kandidáti, schválení dvanáctičlennou Radou dohlížitelů, složenou z právníků a duchovních, byli vesměs outsideři, na veřejnosti málo známí, s minimálními politickými zkušenostmi a hlavně bez mocenské opory. Dalších více než sto uchazečů Rada odmítla, neboť nedisponovali řádnými „pověřovacími listinami“. Podle íránské ústavy totiž musí být prezident šíitský muslim, který ve své osobě spojuje duchovní i světský prvek.
Přeceňovaný pragmatik
Rafsandžání se během svého prvního mandátu projevoval jako chytrý a přizpůsobivý politik. Hlavně na Západě to může opět vzbuzovat neopodstatněné naděje, stejně jako po vítězství „pragmatiků“ v loňských parlamentních volbách. Islámská revoluce však za poslední rok zabředla do krize ještě hlouběji, a tak staronový prezident může shledat, že jeho volební vítězství je spíše prokletím než požehnáním. Írán se potýká s úpadkem hospodářství, hyperinflací, nezaměstnaností,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
