Smutná pointa causy Špačkova domu
O co šlo
Připomeňme fakta o domě: V Klimentské č.46 na Novém Městě (Praha 1) stál od roku 1901. Vyznačoval se kvalitní štukovou neobarokní výzdobu. Ale i úroveň kování, zábradlí, dřevěných ostění, jakož i dalších stavebních detailů, byla velmi vysoká. Stavebníkem domu byl někdejší majitel Kokořína, c. a k. rada a vrchní pražský poštmistr Václav Špaček. Plány domu pravděpodobně vypracoval Alois Dlabač, známý architekt, který například navrhl průčelí osmi domů v Pařížské ulici. Kromě detailů byl dům pozoruhodný jako celek: měl např. neobvyklý tzv. dvoutraktový půdorys; služky neměly okna pokojíků do dvora, ale do ulice; v jižním křídle bývaly prostory Špačkových koníren s půvabnou palácovitou fasádou do Samcovy ulice. A kromě toho dnes Špačkův dům - coby sirotek - dosvědčoval obrovskou vlnu bourání na počátku tohoto století všude kolem. Jeho strategická poloha a archeologické nálezy (z 10.století) v podloží dvora vyhnaly jeho cenu na úroveň například Ungeltu. Petrská ulice byla totiž v 10.století farností a kupeckou osadou a představovala vlastně určitou vizi centra jedné městské čtvrti.Špačkův dům sice nebyl zapsán v památkovém seznamu, ale celé Nové Město je součástí pražské památkové rezervace, která byla vloni v UNESCO zařazena mezi památky světového kulturního dědictví. Nicméně pod rozsudek Špačkova domu se podepsal ing.arch.Pavel Pirkl, bývalý vedoucí odboru památkové péče pražského Magistrátu. Souhlasný hlas připojil…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
