Čas smutku
Německo mezi násilím a integrací Turků
Přátelství mezi Němci a Turky je klíčového významu. Má dlouhou a dobrou tradici. V našem století se osvědčilo, když Kemal Atatürk poskytl řadě Němců, mezi nimi i Ernstu Reuterovi (legendární berlínský starosta - pozn.aut.), útočiště před nacistickými pronásledovateli. Již několik desetiletí jsou naše země spojeny v Severoatlantické alianci. Při smutečním obřadu za zesnulého prezidenta Özala jsem mohl - podobně jako krátce nato spolkový kancléř Kohl při návštěvě Turecka - znovu prožít, jak naše vztahy dalece přesahují spolupráci vlád. Mezi našimi národy bylo a je přátelství.K pronesení těchto vřelých slov bohužel přiměla spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera tragická událost, neboť jde o výňatek ze smutečního projevu nad rakvemi obětí brutálního útoku na dům obývaný tureckou rodinou v porýnském městě Solingen. Datum tohoto činu, 29.květen, otřáslo společenským životem v Německu do té míry, že podle průzkumu agentury Forsa považují spolkoví občané solingenskou vraždu za doposud nejdůležitější událost roku 1993.
Význam má rychlý trest
Tato skutečnost samozřejmě netrčí jen tak ve vzduchu. Solingenský případ zapadl do právě zahájeného soudního procesu s pravděpodobnými žháři ze šlesvického Möllnu, kteří loni způsobili smrt tří tureckých občanů. Podle stížností obhajoby znemožní solingenské emoce nepředpojatý průběh přelíčení a už nyní je prý takřka jisté, že i přes tvrdošíjnou obranu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
