Poslední restituční zákon
V diskusi o navrácení majetku církvím nejde jen o peníze
Když koncem ledna strana lidová pohrozila vystoupením z koalice, nebude-li do konce června přijat zákon o restituci církevního majetku, bylo zřejmé, že českou vládní koalici čeká první vážná zkouška soudržnosti. Hloubka rozporů se ale plně projevila teprve na květnovém jednání tzv. koaliční „třináctky“. Křesťanské strany tu zopakovaly svůj požadavek na plošnou restituci církevního majetku a narazily na tvrdý odpor obou předsedů občanských stran. Václav Klaus pak jen přilil olej do ohně, když se svou obvyklou razancí přirovnal církve ke spolku turistů a dodal, že se na ně musí pohlížet jako na kterýkoli jiný právní subjekt. Podráždění křesťanští politikové reagovali prohlášením o „porušení předchozích dohod“ a o „vážném ohrožení koalice“. Předseda KDU-ČSL Josef Lux dokonce nahlas zapochyboval o „demokratickém vývoji země“.
Restituce privatizaci neohrožuje
Zákon o restituci majetku církví je zřejmě posledním „velkým“ restitučním zákonem přijímaným v ČR. Připomeňme, že samotný princip naturálních restitucí se na svět prokousával velmi zvolna. V prvním volebním programu Občanského fóra se s ním vůbec nepočítalo, a v parlamentu jej spolu se zástupci křesťanských stran prosadila až skupina pravicových poslanců OF (mimo jiné i proti tehdejšímu ministru financí V.Klausovi). Je také třeba zdůraznit, že první restituční normy se týkaly právnických osob - zákon z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
