Jak se dělá politická lobby
Na rozdíl od občanů západních demokratických společností trpí naprostá většina obyvatel postkomunistických zemí pocitem bezmocnosti vůči „těm nahoře“. Ve své většině totiž nevěří, že mohou rozhodování politiků účinně ovlivňovat, a proto nad dlouhými diskusemi ve vládě nebo parlamentu často jen s povzdechem mávnou rukou. Pouze v extrémních případech pak uspořádají demonstraci nebo vyhlásí stávku.Na Západě, a především v USA, se propast mezi politiky a jejich voliči snaží překlenout zájmové skupiny, respektive tzv. lobby. Jejich existence samozřejmě neznamená nelegální ani neomezenou vládu peněz a není výsadou jen bohatých.
Za snížení daní i vládních výdajů
„Lobbování je základní součástí demokracie, ve které může každá skupina lidí hrát aktivní roli, přičemž parlament a vláda jsou nuceny brát ohled na zájmy občanů,“ říká Susan Greenfieldová, profesionálka z americké lobbistické organizace Common Cause. "Americká demokracie je nepřehledná a strašně drahá. Vysvětlujeme proto občanům, jak celý politický proces funguje. Informujeme je, jak kdo v Kongresu hlasuje, a radíme jim, jakým způsobem mají zákonodárce a vládu upozorňovat na své problémy. Vyzýváme občany k politické aktivitě."Common Cause za 20 let své existence získala více než čtvrt miliónu členů. Práce jejích expertů a lobbistů je hrazena pouze z členských příspěvků soukromých osob (11 miliónů dolarů za loňský rok). Organizace pokládá za svůj největší úspěch…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
