Další paradoxy bytové politiky
Někteří vlastníci domů nevyberou po 1.lednu 1994 na nájemném ani o korunu více.
Text o nájemném a vztahu vlastníků a nájemníků („Trh s byty stále v roce nula“ - Respekt č.18) vzbudil značný ohlas. Čtenáři reagovali především na předpokládané úpravy vyhlášky o nájemném, které připravuje ministerstvo financí, a další legislativní úpravy a návrhy nových zákonů, které má v brzké době schválit vláda. Jak jsme upozornili v minulém článku, počítá vláda se zvýšením stropu nájemného od 1.ledna o 40%. Obecní úřady budou navíc moci ve vybraných lokalitách tento strop zvýšit o dalších 20% nebo snížit o 15%. Vyhláška o nájemném zároveň počítá se zrušením kategorie nadměrných metrů, ale předpokládá rozšíření plochy na výpočet nájemného o další prostory, jako jsou sklepy, balkóny, koupelny apod.Naší redakci se během uplynulých čtrnácti dnů ozvalo osm pražských majitelů domů - z Vinohrad, Žižkova i Holešovic, kteří si vypočítali, že i po navrhovaném zvýšení nájemného vyberou od nájemníků buď stejně peněz, nebo dokonce o několik set korun méně. Je to skutečně možné? A pokud ano, jde o další „opomenutí“ státního úřednictva, či o vědomou provokaci vůči majitelům domů i všem, kteří mají na spuštění trhu s byty stejně naléhavý zájem, tedy nebydlícím a těm, kteří se dosud tísní v bytech rodičů? Jak jsme zjistili, nájemné podle nové vyhlášky klesnout nemůže, ale v některých domech může skutečně zůstat na stejné úrovni i po čtyřicetiprocentním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
