Krátká historie samozvanců a ztroskotanců v Osvračíně u Domažlic
Půl roku před sametovou revolucí zabavil soud Jaroslavu a Silvestře Chnápkovým mlýn, který koupili osm let předtím. Z rozsáhlého hospodářství zůstaly rodině jen tři místnosti v obytné části domu. Už poněkolikáté v životě jim tak úřady daly na srozuměnou, že provokovat režim a podepisovat Chartu 77 se nevyplácí.Od listopadu 1989 se pak manželé Chnápkovi snažili o revizi vyvlastňovacího procesu. Domažlický soud však jejich žádost loni na podzim zamítl. Shodou okolností o tom rozhodoval tentýž soudce, který tenkrát v dubnu 1989 vynesl napadený rozsudek.
Místo zeleniny „zakázaná kultura“
„Vždycky jsme chtěli žít na venkově, mít vlastní dům, pěstovat zeleninu, chovat zvířata,“ říká mostecký rodák Jaroslav Chnápko. „Ale pokaždé nám to někdo překazil.“ Jeho cesta za vesnickou idylou začala v roce 1977, kdy s přítelkyní Silvestrou a několika kamarády koupil dům v Nové Vísce u Chomutova. Protože se ale na statku kromě zeleniny pěstovala i „podvratná činnost“ - koncertovaly tu zakázané skupiny Plastic People a DG 307 - stal se dům brzy středem pozornosti státní moci a v roce 1981 byl vyvlastněn.Část osazenstva Nové Vísky emigrovala, část rezignovala, ale Jaroslav se Silvestrou, mezitím už manželé, od své představy „života v přírodě“ neustoupili. Ještě v roce 81 koupili jiný objekt: mlýn s hospodářskými budovami a se zahradou v Osvračíně u Domažlic.Odhad zněl na sto osm tisíc, majitel požadoval…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
