Únos v centru Prahy
Praha, Seifertova ulice: jedno z nejrušnějších míst hlavního města. Ulicí procházejí desítky chodců, projíždějí auta a tramvaje. Sedíme v bistru Ve zdi, je chvíli po poledni, 13.5.1993. Z ulice se najednou ozve volání o pomoc. Tři muži v maskáčích, tričkách s krátkým rukávem a šátky na oholených hlavách zpracovávají asi čtyřicetiletého muže, který leží na zemi. Hlouček lidí kolem něco pokřikuje.Trojici vyholenců se podaří po chvíli muže nacpat do červené lady. Nikdo jim v tom nebrání: na ty, kteří protestovali aspoň výkřiky, zamává jeden z útočníků jakýmsi průkazem, z něhož jeden svědek zahlédl pouze nápis policie a fotografii. Auto rychle odjíždí směrem k Domu odborů. V poslední chvíli si stačíme poznamenat poznávací značku ADP 94–82.V bistru nefunguje telefon. Několik svědků se rozchází s tím, že zavolá na policii. Když za dvacet minut voláme na číslo 158, zjišťujeme, že už někdo před námi na akci upozornil: přesto podáváme oznámení.Tři hodiny poté se na kriminálce v Lupáčově ulici telefonicky informujeme u operačního důstojníka, co se vlastně stalo. Kriminálka zatím neví, zda se jedná o únos či o zatčení.
Den poté
Ráno se od jednoho zaměstnance ministerstva vnitra dozvídáme, že podle poznávací značky nešlo ani o policejní auto, ani o vůz jeho úřadu. Na policii v Lupáčově ulici stále nic nevědí, případ prý postoupili na Úřad vyšetřování na Praze 2. Spojovatel však není schopen říct nic konkrétního.Vracíme se na místo, kde se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
