Muž stroj
Nakladatel Ivo Železný v čase expanze
Ve druhém patře budovy Melantrichu na Václavském náměstí to žije. Na dveřích dlouhé seznamy pracovníků a ty dveře se netrhnou. Hala, do níž dveře ústí, je zpola zaplněna stoly a u nich se diskutuje. Lidé rotují, vykřikují, pobíhají, ukazují si obrázky, listují rukopisy, padají termíny a čísla. Stěny haly jsou obloženy knihovnami a v nich nejroztodivnější tituly. Všechny nesou jednu hlavičku: Ivo Železný.
Rychle a šikovně
Z jedněch těch dveří vyjde vysoký vousatý muž s prořídlými světlými vlasy a s mírně upoceným čelem. To je šéf. Na sobě oblek nevalného střihu, dosti pracovní. Přiskakují spolupracovníci - tu s lejstrem, tu s pozdravem nebo otázkou. Ivo Železný toho má dost. Ale je ve svém živlu. Nachází volnou místnost, sedá si a je okamžitě připraven odpovídat na otázky.Narodil se v roce 1950, v roce 1974 absolvoval švédštinu a angličtinu na pražské filozofické fakultě a nastoupil do nakladatelství Svoboda. V roce 1985 přešel do Odeonu, kde byl zaměstnán do roku 1990. Ale už začátkem listopadu 1989 byl do podnikového rejstříku zapsáno především jeho „družstvo kulturních služeb“ Art-servis. V prosinci 1989 získalo vydavatelské oprávnění. „Do začátku ledna 1990 jsem uvažoval o vlastním nakladatelství jako o příjemném koníčku pro jednoho člověka (tak čtyři pět oblíbených knih do roka), protože tehdy jsem hájil barvy Odeonu. V té době jsem se začal utvrzovat v tom, že "kamenná nakladatelství“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
