Devatenáct let v Lao-kaji
Rozhovor s H.H.Wuem
Pane Wu, naposled jste byl v Číně v roce 1991. Není to pro vás, po tom všem, co jste tam zažil a co proti čínskému komunistickému systému podnikáte, nebezpečné?Riziko je tu samozřejmě veliké. Hrozí vždycky přímá likvidace, anebo přinejmenším propadnutí se do temného světa vězeňských cel. Tedy likvidace nepřímá. Kde jinde však můžete sehnat důkazy, osobní svědectví a popřípadě i fotografie o totalitním systému, než v tom systému samém, který dodneška bezchybně funguje.Změnilo se něco v Číně za těch posledních šest let, co jste tam nebyl?Změnil se jen letopočet, jinak nic. Nálady ve veřejnosti jsou skeptické, bázlivé, plné strachu. Přesně jako v době, kdy jsem z Číny odcházel. Ze všeho toho halasného balastu změn zůstal dnes pouze strach. Obrovský strach o existenci, o holý život…
Mlčící masy
Přesto však došlo v Číně od smrti Mao Ce-tunga k několika pokusům o reformu, k jisté demokratizaci a uvolnění poměrů?Je to jenom nedorozumění, kterému podlehli mnozí lidé v Číně i ve světě. Nejde ani v nejmenším o nějakou zásadní změnu, komunistická strana sama od sebe monopol moci nikdy nepustí. Jde o to, že se systém po určité době pravidelně vyčerpá, zalkne se svými vlastními produkty a chybami, rozloží se a zkolabuje. Je proto důležité jednou za čas odhalit viníky, zkritizovat předešlé období a stanovit nové, tentokrát už zcela jistě správné cíle, za kterými se celá společnost vydá osvědčenými cestami…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
