Uprchlíky žene strach
„Lidi, kteří odcházejí z bývalé Jugoslávie, nelze považovat za normální emigranty, ať už ekonomické nebo politické. Do pohybu se totiž už dalo i zemědělské obyvatelstvo. A to vždycky signalizuje, že jde o pud sebezáchovy.“ Tolik Jitka Gjuričová z odboru koncepce a analýzy ministerstva vnitra.Migrační vlna, kterou strach z války vyprovokoval, už naplno zasáhla i Českou republiku. Dnes na našem území pobývá zhruba 2200 „jugoslávských“ běženců, kterým poskytujeme tzv. dočasné útočiště, dalších asi 470 si již podalo žádost o statut uprchlíka. Mnoho jich navíc přichází „po vlastní ose“, nezávisle na podepsaných mezivládních dohodách o počtech a transportech uprchlíků. Česká republika letos může přijmout tři tisíce běženců z bývalé Jugoslávie. Tento počet je omezen částkou 400 miliónů korun uvolněnou pro tento účel ze státního rozpočtu.
Potřeba rozlišovat
Naše možnosti pro letošní rok budou pravděpodobně brzo vyčerpány. Podle ředitele odboru pro uprchlíky MV dr. Tomáše Haišmana budeme nyní muset řešit problém, kdo naši pomoc skutečně nejvíce potřebuje. Jinými slovy: do budoucna už nebude možné pohlížet na všechny běžence z bývalé Jugoslávie stejně. „Je jasné, že největší péči si nyní zaslouží obyvatelé Bosny,“ říká T. Haišman. "Situaci ale komplikuje to, že vláda přijala kdysi usnesení, ve kterém se hovoří o našem postupu vůči bývalé Jugoslávii jako celku. Podle mého názoru by se mělo přistupovat individuálně ke všem státům…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
