Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Ani solidarita, ani svědomí

Stydím se za Evropské společenství. Nikdy jsem netušila, že se dočkám dalšího holocaustu. Neexistuje tu svědomí. Byli jsme jako spolupachatelé masakru, prohlásila v televizním vystoupení Margaret Thatcherová po dělostřeleckém přepadu východobosenské Srebrenice. V celé Evropě, a snad ještě více v USA, se diskutuje o postoji k válce v Bosně a o možnostech zásahu zvenčí. Vládní a opoziční politici vedou ostré spory v médiích, poměřují se argumenty pro a proti, renomovaní intelektuálové se obracejí svými apely na „mocné tohoto světa“. Tím více zarážejí poměry u nás: místo politiků a odborníků z generálního štábu spekulují o intervenci na Balkáně komentátoři, místo renomovaných intelektuálů apeluje na svědomí jen hrstka iniciativních občanů. Odkud se bere tato zdrženlivost?

Jedna strana dvou mincí

Válka v Bosně ovlivňuje Evropu i nás všechny mnohem více, než si kdokoliv vůbec připouští. Nejde jen o možné rozšíření konfliktu, na což slyší především Maďarsko a Rakousko, nebo o snížení práhu obecné tolerance vůči násilí, což se týká každého občana. Bosna dnes slouží jako model, jako obrovská zkušebna, na níž se testuje, co je a co není možné, jaké metody projdou a kde a na čem lze narazit. Není tajemství, že balkánský vývoj úzce souvisí s Ruskem, ale vše končí u dilematu: zasáhnout v Bosně a tím přimět ruskou vládu k vojenské podpoře Srbska, nebo nezasáhnout a tím ukázat ruským extremistům, že mají volné ruce. Právě z těchto důvodů se ve světě stále…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].