Pozůstalost
Mnohé z toho, co Ladislav Klíma napsal, sám zničil. To, co po něm zůstalo, vlastnila především rodina Klímovy přítelkyně Kamily Lososové. Od rodiny Lososových pozůstalost přibližně v roce 1980 odkoupil David Souček. V letech 1981–82 sepsal osmdesátistránkový seznam textů nacházejících se v Klímově rukopisné pozůstalosti. Roztřídil ji do deseti oddílů a jednotlivé texty ještě roztřídil do pododdílů. Poté se ovšem David Souček, signatář Charty 77 (a syn spisovatele Ludvíka Součka), odstěhoval do Rakouska. Pozůstalost se mu do Vídně podařilo vyvézt.16.6.1990 David Souček, po konzultaci s Josefem Zumrem, píše dopis Památníku národního písemnictví (dále PNP) v Praze. Uvádí v něm, že je v „nepříznivé finanční situaci“ a je ochoten rukopisnou pozůstalost Ladislava Klímy PNP prodat. Pro získání obnosu ze státních prostředků se podstatnou měrou angažuje Kancelář prezidenta ČSFR, konkrétně Eda Kriseová. 24.1.1991 kupuje PNP od Davida Součka rukopisnou pozůstalost Ladislava Klímy za 372.372 Kčs, což odpovídá Součkem požadovaných 160.000 šilinků. PNP - do té vlastnící pouze několik zlomků rukopisů, několik dopisů a jednu Klímovu kratší stať - tak získal pozůstalost v rozsahu zhruba jednoho tisíce stran, jinak deseti archívních krabic (formátu o něco většího než A4, výšky zhruba 15 cm), na něž se ostatně v PNP rozsah pozůstalostí měří. PNP se rozhodl zachovat Součkův pečlivý systém roztřídění, byť neodpovídá odbornému systému PNP, který literární pozůstalosti…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
