Černá díra liberalismu
Ke koloritu našeho politického dění už delší dobu patří pravidelně se opakující prohlášení některých politiků, kteří se svými stranami hodlají zaplnit chybějící liberální střed našeho politického spektra. Ke stálým vyznavačům této ideje (např.Mandlerova LDS nebo strana socialistická) přibyli po volbách další: samosprávní moravané a Občanské hnutí. Zmíněné hlasy tedy zaznívají především z malých stran a těch, které ve volbách příliš neuspěly.Ačkoli výroky o potřebě liberálního středu a jeho naplnění tou kterou stranou vyvolávají mnohdy spíše úsměv, objevují se v této souvislosti dva typy otázek. Jedny se týkají našich politických stran: Do jaké míry a v jakém smyslu pro ně platí tradiční schéma levice - střed - pravice? Nakolik jim v konkrétní situaci může být identifikace s určitým místem na tomto schématu či s ideovým proudem prospěšná? Závažnější jsou ovšem otázky směřující ke společnosti jako celku: Opravdu u nás v dnešní době existuje potřeba silné strany liberálního středu? A pokud ne, znamená to skutečně, že naše společnost trpí ostře polarizovaným pravo-levým, resp. černo-bílým viděním a že prozatím není schopná osvojit si a akceptovat tradiční západoevropské liberální hodnoty?
Levice, střed, pravice
Termíny pravice a levice se začaly běžně užívat v evropské politické praxi i teorii od první poloviny 19.století. Od té doby se zásadně proměnila společenská realita, politické systémy, zdroje jejich legitimity, ideologie…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
