Čekání na bouři
Na klid v Makedonii dohlížejí jednotky OSN
V Makedonii, jediné z republik bývalé Jugoslávie, jíž se po vyhlášení nezávislosti vyhnula válka, je dnes život daleko tvrdší, ale zatím bez přímého ohrožení. Díky složitým poměrům na Balkáně se obyvatelé hlavního města Skopje obávají spíše konce války v Bosně a Hercegovině než jejího pokračování. „Bylo by to pro nás těžké,“ říká Riki Cholančeski, mladý makedonský lékař. "Umožnilo by to Srbům přesunout svá vojska z Bosny do Kosova. A kdyby vypukly boje v Kosovu, automaticky by přeskočily sem."Makedonci nejsou ve své obavě osamoceni. Před rozšířením války do této republiky a konfliktem katastrofických rozměrů varuje i mezinárodní společenství, poučené bezmocným přihlížením bosenské tragédii. Úsilí Makedonie o stabilitu v oblasti však podkopala řecká blokáda jejího uznání pod dosavadním názvem. Naděje na rychlé vyřešení sporu pak zmařilo makedonské odmítnutí mezinárodní arbitráže.
Záleží na Miloševičovi
Makedonská armáda, čítající 10.000 mužů, by se v případě napadení zmohla jen na velmi slabý odpor. Obrána o všechnu těžkou výzbroj stahující se jugoslávskou armádou, vlastní dva vrtulníky a čtyři tanky z druhé světové války. Letos v lednu však zaujali postavení podél makedonských hranic se Srbskem a Albánií první ze 750 vojáků převážně severských jednotek OSN. Spojené národy poprvé vyslaly vojsko nikoliv na dozor při hašení ohniska konfliktu, ale proto, aby zabránilo vypuknutí války…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
