Bratislava, čas nula
Najkrajší kút je rodná zem
Žlutá blikající světla na dálnici u řeky Moravy stále ještě neoznačují hraniční čáru, ale jen náledí na mostu: do vzniku samostatného Slovenska zbývá ještě několik dlouhých hodin. Bratislava ničím nepřipomíná místo, kde by se mělo něco oslavovat. Vyvěšené slovenské vlajky je možné spočítat na prstech jedné ruky. Nikde žádné transparenty, poutače, nápisy. Čtyři koruny osmdesát na každého Slováka, které věnovala slovenská vláda na oslavy samostatnosti, se kamsi vypařily.
Válka o Brod nebude
Setkání slovenských politiků s novináři v hotelu Borik se nakonec pro novináře nekoná. „Vládní představitelé si přáli lepší kontakt s žurnalisty, a proto se místo recepce pořádá tisková konference,“ vysvětluje nám úřednice. Podle reportéra z britských Timesů nezůstala v Praze ze zahraničních korespondentů ani noha. Do Bratislavy se jich podle úřednice sjelo na čtyři sta.Tisková konference se příliš nedaří. Osobní prohlídka před vstupem, pak šálek mizerné kávy rozlévané sběračkou z várnice. V sále obsazeném převážně cizinci chybí tlumočnická služba. Premiér Mečiar má velmi blahosklonnou náladu. Až na nepovedené bonmoty typu, že Uherský Brod byl kdysi slovenský, ale válčit kvůli tomu nebudou, jsou jeho slova podivuhodně kultivovaná a smířlivá: „Spolužití v jednom státě skončilo, spolužití mezi dvěma státy začíná.“ To zní docela rozumně. Premiér se také vyhýbá siláckým prohlášením. Neopomene ovšem pochválit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
