Blikající bandité
Herna žije jedenadvacet hodin denně
V hospodě je nuda a hrací automat v rohu vyzývavě svítí. Člověk vstane, a protože kámoši ještě nejdou, hodí do něj pětikorunu. Pak bezmyšlenkovitě zmáčkne tlačítko. Automat se rozezvoní a vysype padesát korun v drobných mincích. A teď to přijde. Kdo si dokáže hned sednout zpátky a těch padesát korun v klidu propije, odolal. Ale kdo si naopak přisedne k automatu a po chvíli si k němu dokonce odnese pití, je na nejlepší cestě stát se hráčem.„Výherní automaty“ v dobách nedávno minulých živořily. Pákové mechanické stroje byly ukryté v málo známých podnicích a zisky z nich plynuly většinou různým tělovýchovným jednotám. Stejně jako v mnoha dalších oblastech nastal před třemi lety automatový boom: nejdříve v Praze a potom i v dalších velkých městech vyrostly herny, které lákaly desítkami různých typů blikajících automatů i okázalým luxusem. Zenit těchto druhů heren je dnes již minulostí. Hrací automaty se přestěhovaly do barů, vináren, do nádražních restaurací, hospod a hospůdek. Dobývají menší města a vesnice. Točí se kolem nich menší peníze, obyčejnější lidé. Mnohé z původních, velkolepě pojatých heren, však fungují dál. Jednu z nich můžete najít v samém centru Prahy ve Vodičkově ulici. Má jméno Admiral.
Automatový svět
Návštěvníka vítá honosné průčelí s prosklenými dveřmi. Svítící schody do prvního patra kryje nachový běhoun se znaky herny. Před vlastním sálem s hracími automaty je šatna.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
