Česko, Tschechien, Czechia…
Název státu se prosadí snáz v cizině než doma
Neuplynulo ani půl roku od veselí, které v Praze vyvolaly poznávací značky Somálska na automobilech bratislavské delegace, a české hlavní město zaplavili motorizovaní turisté z Kostariky. Jak jinak by si měl nezasvěcený návštěvník vykládat tak hojný výskyt mezinárodně zaregistrovaného symbolu CR? Což o to, takové srovnání vyznívá poměrně lichotivě. Kostarika je symbolem stability mezi „banánovými republikami“ Střední Ameriky, obejde se bez armády a vládne v ní klid, prosperita i sociální smír. Celý tento příklad však ukazuje, jak ležérně se občan chystá na shůry nadělenou samostatnost.
Nešťastné slovo Česko
Za poslední dva roky vznikla v Evropě desítka nových, ale nepochybných států. Nikdo ani na okamžik nezaváhal nazvat Chorvatskou republiku Chorvatskem či Slovinskou republiku - bez tradice vlastní státnosti - Slovinskem. Jakmile však přišla řeč na domácí půdu, jakýkoliv novotvar typu Středoevropské republiky měl větší šanci než logické, třebas nezažité Česko. Propagovat název státu podle jeho zeměpisné polohy, na kterou si nota bene činí nárok tucet dalších sousedů, je samo o sobě pošetilé. Navíc se přímo vnucuje souvislost se Středoafrickou republikou, respektive stejnojmenným císařstvím neblahého a kanibalského imperátora Bokassy. Snaha vpašovat do běžného názvu státu i jeho ústavní zřízení pak zavání nedávnou minulostí. Taková forma je oprávněná jen tehdy,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
