Kam míří bývalá Jugoslávie
Slovinsko v levicovém patu
Nový slovinský parlament - ustavený po volbách z 6.prosince - skýtá podobný obraz jako většina zákonodárných těles v bývalých komunistických zemích: četné menší strany, které se jen stěží dohodnou na nějaké pevnější koalici a mezi nimiž mají mírnou převahu strany levicové - vyrostlé z podhoubí a členské základny slovinské, respektive jugoslávské komunistické strany.
Uprostřed, nebo nalevo
O 90 křesel (z nichž 2 jsou vyhrazena pro představitele italské a maďarské menšiny) se dělí osm stran. Nejvíce mandátů (22) získala Liberálně demokratická strana premiéra Janeze Drnovšeka, která si tak uhájila právo na sestavení vlády. Parlamentní aritmetika však ukazuje, že to nebude snadné.Drnovšek, bývalý komunista a předseda prezídia SFRJ, je považován spolu se svou stranou, vzniklou ze slovinského Svazu socialistické mládeže, za představitele levého středu. Kdyby se tedy liberální demokraté spojili v koalici s Jednotnou kandidátkou (14 mandátů, třetí nejsilnější strana), přímou nástupkyní slovinské komunistické strany, jen těžko by uhájili svou středovost. Sestavení takové vlády, která by asi nebyla nakloněna privatizaci, by mělo i zahraničně politické následky, především ve vztazích s Rakouskem, Německem a Českou republikou. Drnovšek, jenž nedávno přijal Václava Klause, to dobře ví, a proto se o možné koalici s Jednotnou kandidátkou zmiňuje jen velmi opatrně.Druhá možnost je koalice s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
