Kriminální turistika
Češi a Slováci dělají starosti rakouské justici
Již několik měsíců po otevření hranic s Československem v prosinci 1989 se v Rakousku začaly ozývat první hlasy volající po jejich opětném uzavření. Příčinou byly děsivé statistiky počtu trestných činů, které v Rakousku páchali naši sousedé. Vedly krádeže v obchodech, následovaly kapsářství, krádeže automobilů, loupežná přepadení, pašování, prostituce, obchod s „bílým masem“, práce na černo, nedovolené zprostředkování práce, rušení veřejného klidu a vymáhání poplatků za „ochranu“…
Krade se téměř vše
V supermarketech, obchodních domech a drogeriích se krade téměř veškerý sortiment. Většinou však jde o drobné předměty, které lze schovat do tašky, do batohu, do kapsy, pod košili či do speciálně našité „zlodějské zástěry“: parfémy, holicí potřeby, make-up, mýdla, deodoranty, zubní pasty, bonbóny, žvýkačky, čokolády, gumoví medvídci, baterie, filmy, bižuterie, audio- a videokazety, kompaktní disky, punčochy, dětské oděvy a podobně. Zatouží-li někdo po drahém prádle Palmers nebo módní košili Benetton, zajde do kabiny, navlékne si na vytoužené zboží svůj vlastní oděv a jakoby nic vyrazí k východu.Pokud zloděje hned při jeho pokusu nezpozoruje a nezastaví detektiv, nejpozději při průchodu (často skrytým) poplašným zařízením těsně za pokladnou zazní zvukový signál. Asi 90% všech obchodů má své zboží opatřeno kódem či bezpečnostní svorkou a tyto pojistky lze odstranit pouze u…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
