Kompromis
Vláda dokončila návrh české ústavy
Konstituce vznikající dnes, v době, kdy téměř všechny ústavní principy byly již vyzkoušeny, je v podstatě stavebnicí. Při jejím sestavování jde především o to, dát známé a vyzkoušené právní instituty do takového celku, který v daných podmínkách zajistí pokud možno hladké fungování státu. Kritéria, která musí ústava především splňovat, jsou dvě: racionalita a efektivnost rozhodovacích procesů a vyváženost moci ve státě tak, aby se ani žádná z nich, ani stát jako celek, nemohly zmocnit občanské společnosti.Z nedokonalosti světa vyplývá, že tato dvě kritéria působí, bohužel, protichůdným směrem - vyvažování mocí jde na úkor racionality a naopak. Vrcholem ústavního umění je tedy najít správnou směs. Omezení, uložená státní moci, a systém vzájemných brzd a kontrol mezi jejími jednotlivými složkami nesmí blokovat rozhodovací procesy. Na druhé straně je třeba, aby racionalita rozhodovacích mechanismů neumožňovala likvidovat ústavní základ, jímž je dělba moci zákonodárné, výkonné a soudní.Česká ústava to z tohoto pohledu nemá lehké. Do základního schématu: moc zákonodárná, moc výkonná - moc soudní, vstupuje řada dalších prvků. V České republice padlo politické rozhodnutí, že se moc zákonodárná bude ještě dále dělit mezi poslaneckou sněmovnu a senát. Moc soudní má na ústavní úrovni vykonávat Ústavní soud, jinak soudy běžné. K tomu přistupuje ještě nezávislý Nejvyšší kontrolní a účetní dvůr a jako počin vskutku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
