Evropské sjednocení může pokračovat
Francouzské referendum: méně byrokracie a více demokracie
Není tak úplně zbytečné opakovat, že „ano“ pro Maastrichtskou smlouvu ve Francii zvítězilo (51%). Většina komentátorů se totiž věnuje jen mohutnosti „ne“. Někteří - zejména v Anglii v souvislosti s měnovou krizí - dokonce tvrdí, že to znamená konec maastrichtských snažení. V demokracii je však výsledek voleb důležitější než přání komentátorů. 30.ledna 1875 zvolilo Francouzské národní shromáždění většinou jednoho hlasu republiku a odmítlo návrat monarchie. Nikdo výsledek od té doby nezpochybnil. V roce 1960 vyhrál Kennedy prezidentské volby v USA o pár hlasů; nikoho nenapadlo si stěžovat, že „málem vyhrál“ Nixon. Konečně letos v červnu dostala ODA ve volbách 4,98% a také se smířila s faktem, že nezasedne ve Federálním shromáždění.
Dva tábory
Text Maastrichtské dohody sice málokterý volič četl, ale volební kampaň ve Francii a souběžná měnová krize vyprovokovaly první skutečně důkladnou a otevřenou diskusi o evropské integraci. Jaké jsou její hlavní závěry pro Francii i pro Evropu?Problém s referendem je, že na jednu otázku dostanete několik odpovědí: motivace v hlasování proti Maastrichtu jsou, jak ukazují průzkumy veřejného mínění, nejrůznější. Především je to obava o národní identitu a ztrátu suverenity ve prospěch „anonymní bruselské byrokracie“, která prý má v úmyslu zakázat Francouzům vyrábět tradiční camembert z nepasterizovaného mléka; dále…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
