Bosenská beznaděj
Když 7. ledna letošního roku, zasažen srbskou raketou vzduch-vzduch, spadl na pole u chorvatského města Varaždin vrtulník pozorovatelů ES, ozvala se Evropa velmi energicky: 15. ledna uznala Chorvatsko a Slovinsko jako samostatné státy. Nyní uplynuly už čtyři týdny od 3. září, kdy se do hustých lesů východně od Sarajeva zřítil italský transportní letoun s pokrývkami a potravinami pro obyvatale bosenské metropole. Reakce na tento nový zločin je však podstatně jiná. Po prvních rozhořčených hrozbách a výzvách k potrestání viníků celý případ pozvolna upadá do zapomenutí: razanci vystřídala rozbředlá prohlášení o několika měsících nezbytných k „vyjasnění okolností“. Přitom italský stroj letěl pod dohledem amerického radarového systému AWACS, místo dopadu je přesně známé, vojenští odborníci je navštívili a části levého motoru, kam byl letoun zasažen, odvezli k průzkumu do Itálie. Důkladné vyšetření tedy mohlo už dávno určit typ rakety a tím pravděpodobně i pachatele. Že se tak nestalo, vypovídá mnohé o dnešní politice vůči válce na území někdejší Jugoslávie. Několik dní po pádu italského letadla se konvoj humanitární pomoci, směřující pod ochranou modrých helem do Sarajeva, dostal v jednom sarajevském předměstí do přestřelky mezi srbskými a bosenskými jednotkami. Při incidentu zahynuli dva francouzští vojáci. Vina byla přiřčena bosenské straně. A tak se stalo to, co se dalo už dlouho čekat. Od londýnské konference, která definitivně zamítla možnost…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
