Třetí cesta české ústavy
Budeme mít prezidentský systém?
Práce na české ústavě zatím uvízla na mrtvém bodě. Důvodem je rozdílný postoj vládní koalice a opozice k územnímu členění budoucího českého státu. Základem jakéhokoliv demokratického systému však není rozdělení státu na regiony či samostatné země, ale rovnováha mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní. Podívejme se proto na parlamentní debatu o ústavě budoucího českého státu z tohoto úhlu.
Vláda je odpovědna jen parlamentu
V některých důležitých bodech je mezi koalicí a opozicí shoda. Například parlament má napříště vyslovovat nedůvěru vládě jen jako celku - nikoliv jako dosud jen jejím jednotlivým členům - a poslanecký mandát má být neslučitelný s vládní funkcí.Poněkud složitější je otázka vhodnosti jedno či dvoukomorového parlamentu, o níž ani v parlamentní komisi nepanuje plná shoda. Obecně se dá říci, že ve vyspělých demokraciích tradičně převládají parlamenty dvoukomorové. Současný trend, zejména ve státech územně homogenních, však směřuje k existenci jednokomorových sborů, které jsou zárukou zjednodušení zákonodárného procesu.Koncepci dvoukomorového parlamentu obhajuje v komisi České národní rady i poslanec a bývalý ministr Tomáš Ježek (ODA). Jeho představa, že každá z obou komor by schvalovala jiný druh zákonů, je ovšem poněkud nezvyklá a nelogická. V zemích s dvoukomorovými parlamenty totiž poslaneckou sněmovnou obvykle procházejí všechny zákony, zatímco posláním senátu je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
