Ilustrační foto
Ilustrační foto • Autor: vlb

Armáda je rozjetý stroj. Bez ohledu na současný vývoj funguje stále tak, jako by federace měla zůstat navěky. „Ono to ale nejde jinak,“ říká ekonomický náměstek ministra obrany Jiří Pospíšil. „Řídíme se vojenskou doktrínou schválenou minulou federální vládou.“

Generální štáb sice pracuje na několika alternativách rozdělení armády, je ale možné, že žádná z nich nebude přijata. Dohodnou-li se politici na delimitaci vojsk, musí dohoda dostat formu zákona a teprve potom se začne uvažovat, jak ji co nejefektivněji provést. „Jisté studie existují,“ přiznává J.Pospíšil. „Ale stejně tak existují studie pro případ jaderného útoku na naši zemi. Ve skutečnosti může být všechno jinak.“

Obyvatelé letectvo nechtějí
Česká strana se původně domnívala, že by se armáda dala rozdělit podle redislokačních plánů, které se uskutečňují od loňského jara. Koncem roku 1993 mělo být na Slovensku rozmístěno asi 38% jednotek armády, v podstatě rovnoměrně podle druhů zbraní. Dnes je na Slovensku umístěno zhruba 26% vojsk. Přesouvají se tam především slovenští vojáci z povolání.

Pokud jde o vojáky základní služby, jsou až na výjimky povoláváni do jednotek na území jejich republiky.Jenže i redislokace se setkává s řadou potíží. Pro slovenské důstojníky nejsou „doma“ byty a vojáci základní služby rukují někdy do kasáren po sovětské armádě, které jsou v katastrofálním technickém stavu.

Na letiště u Prešova měly být přesunuty z České republiky tři vrtulníkové letky. Obyvatelé okolních vesnic proti umístění vrtulníků protestují a letci čekají, jak dopadne jednání mezi armádou a zástupci obcí. Stejné problémy má i vojenské letiště v PiešťanechI když není zatím taková varianta vývoje pravděpodobná, je třeba počítat s tím, že může dojít i k neřízenému rozpadu armády. Politická jednání o jejím rozdělení se mohou velmi neúměrně protáhnout.

První zárodky nesrovnalostí se objevily tento týden. V. Mečiar a žilinský starosta J.Slota totiž vznesli požadavek na finanční odškodnění za vojenské objekty, umístěné v Čechách. Od 1.ledna 1993 budou navíc existovat pouze republikové rozpočty a federální armádu, jejíž představitelé odhadují proces rozdělení na dva roky, nebude z čeho platit. Právě z finančních důvodů mohou „bez dohody“ vzniknout armády dvě: slovenská ze současného Východního vojenského okruhu, česká ze Západního a Středního vojenského okruhu. Pak by každá z republik platila to, co na jejím území stojí. Stěží si lze potom představit, že by mohlo dojít k nějaké dohodě o delimitaci a další redislokaci.

O rozpadu se tady nemluví
Vojenské letiště Kbely bylo založeno v roce 1919. Až do roku 1937 sloužilo i Československým aeroliniím; během druhé světové války ho využívala německá Luftwaffe. Po roce 1948 bylo letiště rozšířeno a sídlil tu Letecký spojovací pluk.

Dnes je zde umístěn Letecký dopravní pluk se třemi letkami - dopravní, vrtulníkovou a vojenskou policií.Sedíme v důstojnickém klubu, kam se pomalu trousí vojáci a usedají k našemu stolu. „Máme tu poměrně dost Slováků“ , říká major Hadamčík, který nás před chvílí po areálu prováděl.

„Nemyslím si ale, že by se tu vojáci dělili podle národnosti. Vlastně nikdo o rozpadu nahlas nehovoří.“

Slováci nejsou diskriminováni
Nadporučík Libor Květina je Čech a nepřeje si rozpad státu. „Jestli k němu ale dojde, je nesmysl, aby vznikly dvě armády se společným velením,“ říká.

„Vztahy mezi vojáky obou armád budou podle mě dobré. Já jsem šest let studoval na vysoké vojenské škole v Košicích a nedovedu si představit, že by mezi námi a slovenskými vojáky vznikla nějaká nevraživost."Jiný názor mají představitelé Asociace slovenských vojáků (ASV). Například plukovník Ján Repaský tvrdí, že slovenští vojáci jsou diskriminováni a že celých čtyřicet let byli v Čechách "nuceni se asimilovat“.

U stolu sedí i několik slovenských vojáků. Jeden z nich, nadporučík Milan Baláž, slouží v Čechách už deset let. Před Prahou byl v Pardubicích a Plzni, a nikde se s nějakým ponižováním a diskriminací nesetkal. Podobný názor má nadrotmistr Mikuláš Matičný: „Dva roky jsem sloužil v Budějovicích, teď jsem dva roky v Praze a žádnou diskriminaci Slováků jsem nepostřehl. Někdy Slováci nadávají, že musí sloužit v Čechách nebo na Moravě. Ale je tu přece rozmístěno víc útvarů než na Slovensku.“ Podle četařů B.Matajzlíka a J.Venglarčíka je to, co říkají lidé z ASV „naprostý nesmysl“ : „Pokud se Slováci v Čechách nebo na Moravě asimilují, tak dobrovolně.“ Kapitán Zbyněk Česák se také s žádnou diskriminací Slováků nesetkal. " Otázka ovšem je, zda se nepohybovala v takové rovině, že jsem ji jako Čech nemohl postřehnout."

Kdo na kterou židli
Ani jeden z přítomných vojáků nepřipouští, že by se armáda mohla rozdělit jinak, než politickou dohodou. Téměř všichni tvrdili, že vztahy mezi českými a slovenskými vojáky budou tak jako tak dobré. Ale skoro nikdo by nechtěl sloužit v armádě té druhé republiky.Četař B.Matajzlík: „Služba v armádě je služba vlasti. To je morální otázka. Moje vlast je Slovensko.“ Nadporučík M.Baláž: „Já o návratu na Slovensko uvažuji už dva roky. Ale někteří Slováci si vzali Češky, nebo tu mají nějaký majetek a nevrátí se.“

Nadrotmistr M.Matišin: „Je mi to docela jedno. Ale kdybych na Slovensku dostal byt, šel bych tam.“ Svobodník P.Kučík (Čech): „Každý by měl sloužit v té republice, ve které se narodil.“ Kapitán Z.Česák: "Nevidím důvod, proč bych měl sloužit, byť jako dobře placený žoldnéř, ve slovenské armádě. Myslím si ale, že hodně slovenských důstojníků zůstane v Čechách. A to přinese určitě problémy.

Třeba to, jak budou po rozdělení snášet ambiciózní Češi slovenské nadřízené. Já mám velitele Slováka a třeba bych si rád sedl na jeho židli." Pojem národní armáda většině přítomných slovenských vojáků nic neříká. Možná ale, že se nechtějí před svými kolegy vyjádřit. Český důstojník L.Květina: „Co je to národní armáda? Za komunistů bylo ministerstvo národní obrany a nikdo nevěděl, proč zrovna národní. Já tu potřebu necítím.“

Kapitán Česák: „Já se s tím pojmem neztotožňuji, ale národnostní princip bych nepodceňoval. Před osmi lety jsem se setkal v Piešťanech s důstojníkem Čs.armády maďarské národnosti a on se už tehdy vyjadřoval, že Slovákům by měly patřit jenom Tatry. To, že dnes spolu sedíme se Slováky v jedné kanceláři, neznamená, že se za nějakou dobu nezačneme nenávidět. Rozpad státu je dnes nutný.“

Při odchodu z letiště nás zastavuje jeden ze slovenských důstojníků. U stolu v klubu spíš mlčel, ale tady jsme sami. „Já nevím, co si myslí ostatní,“ říká, „ale je naprosto hmatatelné, jak si dnes kluci rozpad státu uvědomují. Netvrdím, že ho chtějí, ale pomalu se svým chováním přizpůsobují. Češi i Slováci. Myslím si, že strach mají spíš Slováci. Kromě jiného taky proto, že v posledních deseti letech vystudovalo vojenské vysoké školy daleko víc Slováků než Čechů. Většina slovenských důstojníků se bojí, že když se vrátí domů, nebude pro ně v tak malé armádě místo.“

ASV a její nepřátelé
Na ministerstvu vnitra Slovenské republiky zaregistrovali Asociaci slovenských vojáků (<%-2>ASV) 17.ledna 1991. Podle stanov má Asociace za úkol „odhalovat všechny projevy čechoslovakismu a diskriminace Slováků v armádě, propagovat slovenské vojenské osobnosti a ochraňovat práva slovenských vojáků a jejich rodin.“

Podplukovník Jiří Panocha z ministerstva obrany říká, že členové ASV se o bližší kontakt s ministerstvem nikdy nepokusili. „Věřte nebo ne, ale o tom, co chtějí, jsme se dozvídali z novin. Rozbor provedený ASV, který se týkal slovenských vojenských zájmů, jsme získali náhodou od jednoho novináře. S takovými partnery se nedá diskutovat.“ Ministerští úředníci tvrdí, že požadavky ASV jsou často velmi mlhavé.

Zeptali jsme se proto tří členů Asociace (a zároveň poslanců Federálního shromáždění za Slovenskou národní stranu a členů branně bezpečnostního výboru) na cíle jejich organizace.Předseda Asociace, plukovník Peter Socha, je přesvědčen, že „současná podoba armády neodpovídá formě státnosti“ . Říká: „Máme federativní stát, ale unitární armádu. Struktura armády musí odpovídat federaci. Když vznikne konfederace, musí být armáda konfederativní.“ Podle dalšího poslance a člena ASV, Jána Repaského, musí být armády vybudovány na národnostním principu.

„Respektujeme ústavní stav, ale obrana musí být konstituována národnostně. Neznamená to ale, že by ve slovenské armádě nesměli sloužit Češi. Ti nakonec sloužili i v armádě Slovenského státu. V roce 1943 to bylo dvaapadesát českých důstojníků.“ Peter Švec vidí národní armádu jen v kontextu dvojnárodního státu. "Pokud bude Slovensko samostatné, nebude národní atribut nutný.

Bude to prostě armáda." ASV vydala chvíli po svém vzniku prohlášení, ve kterém se pokouší dokázat, že Slováci byli v armádě vždy diskriminováni. „Ani slovenští důstojníci, ani jejich manželky a děti neměli možnost žít v českých zemích jako Slováci. Nedokázali si uchovat ani svůj jazyk,“ tvrdí J.Repaský.Potenciálního nepřítele vidí Asociace především v Maďarsku. J.Repaský: "Není vyloučeno, že radikální maďarské organizace přinutí maďarskou vládu zrušit trianonskou smlouvu. Maďarský ministr obrany dnes vyzývá armádu k obraně zájmů Maďarů v celé karpatské kotlině. Maďarský prezident prohlásil, že je prezidentem všech Maďarů.

To všechno musíme brát vážně." Podle poslanců ASV je nutné eliminovat ohrožení Slovenska tak, že bude převedena část Čs.armády na Slovensko. Slovensko by mělo např. mít taková letiště, aby se na ně daly přesunout některé bojové letky z Čech a Moravy. „Vojska nejsou dislokována rovnoměrně. Letectvo se zanedbalo. Prý na to nejsou podmínky. Podmínky na to mohly být. Dodnes nejsou.“ Ján Repaský vyjádřil cíle ASV asi nejjasněji: „Současný ministr obrany je Slovák, takže by si mohli Češi myslet, že je všechno v pořádku. Mně ale nejde o Slováka, mně jde o Slovensko.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte