Reforma nebo rozvrat
Budoucnost půjček a asociačních dohod
V Respektu č.24 jsme uveřejnili rozsáhlý materiál, týkající se nejdůležitějších ekonomických dopadů případného rozdělení státu a nejrůznějších variant možného vývoje. V minulém čísle jsme se věnovali kupónové privatizaci, důsledkům odlišné privatizační politiky, osudu společné měny, možným důsledkům rozpočtového schodku v jedné z republik a společným sítím (energetika, plynovod a ropovod). Dnes na tento text navážeme a zmíníme se o půjčkách, dluhu a asociačních dohodách s ES. V příštím čísle se budeme věnovat daním.
Půjčky a dluhy.
Československý zahraniční dluh činil k 31.5.1992 přibližně 9,4 miliardy dolarů. Jeho většinu tvoří závazky z tzv. „nových“ půjček, tedy z těch, získaných po listopadu 1989. Z půjček, které získal minulý režim od bankovního sektoru na Západě, zbývá splatit ještě přibližně 2 miliardy USD.Jaká je struktura československého dluhu? Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytl Československu stabilizační půjčku (stabilization loan), která pomáhá udržovat kurs měny. Stabilizační půjčka se čerpá postupně, po etapách, a k 31.květnu bylo z přislíbených 2 miliard odčerpáno 1,529 miliardy dolarů. Další půjčky na pomoc ekonomické reformě nám byly poskytnuty Evropským společenstvím, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a zeměmi G-24 (sdružení 24 hospdářsky nejvyspělejších zemí světa). Z těchto půjček Československo odčerpalo již 2,66 miliardy dolarů. Z přislíbených půjček…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 15 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
