Referendum již proběhlo
Kde končí cit pro kompromis
Roztržení nakonec nebude. Nevěřím tomu, řekl nedávno jeden německý novinář při návštěvě Československa. Teď teprve u vás končí éra revoluční politiky a přichází na řadu opravdová politika, taková demokracie, jakou známe na Západě - umění vyjednávat, umění kompromisu. Dnes by v západním Německu již skoro nikdo nehlasoval pro sjednocení. Ale to je právě politika. Dokázat se někdy s věcmi smířit.Takové obecné příběhy se říkají velice snadno, ale představme si jak by asi vypadalo ono německé smíření, kdyby se věci měly následovně: NDR by nebyla spolkovou, ale „svrchovanou republikou“. Její poslanci by měli možnost zablokovat v parlamentu „společného německého státu“ jakýkoliv ústavní zákon (platil by zákaz majorizace) a přijeli by do Bonnu diktovat, že prezident, kterého podporuje většina ostatních občanů, prezidentem nebude. Navíc by požadovali vlastní emisní politiku a emisní banku, která by tiskla podle toho, jak se jí zamane.
Hlasování bez problémů, pochybnosti zůstávají
Pohled do sálu Federálního shromáždění není povzbuzující: je tu příliš mnoho gogolovských postaviček připomínajících v nejlepším případě éru normalizace. Většina občanů ČR a především Pražanů (kteří dali 70% hlasů reformním stranám) se s novým federálním parlamentem bude identifikovat jenom těžko. Navíc - přestože první hlasování proběhla nezvykle hladce - zůstávají pochybnosti. Co když začne HZDS couvat ze svých…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 15 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
