DILEMA PROTISRBSKÝCH SANKCÍ
Naše pohledávky jsou ztracené i bez embarga
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 757 představuje odvážný krok ve výkladu situace či práva podle smyslu, principů. Mezinárodní právo není strnulé, ale vyvíjí se pod tlakem politiky a měnícího se světa. Dřívější i porezoluční bezohlednost profesionálních i samozvaných ozbrojenců i výsměch jejich politiků ukazuje potřebu rozhodnosti. Nová střelba na konvoj Červeného kříže (1 mrtvý, zranění) to potvrzuje. Přístup NATO (či USA?), které se nechtějí vzdát evropské role, proto naznačuje možnost vojenského pokračování, zacíleného už přímo na vykonavatele agrese.
FMZO přeceňuje ztráty
Sankce samy nepomohou okamžitě - Gorbačov odřízl Kubě pupeční šňůru před dvěma lety, a teprve teď se dostal Castrův režim na dno. Sankce jsou jedním ze stupňů systému, který vytváříme pro vlastní obranu, druh mezinárodní ochrany, kterou si tímto způsobem platíme. Bývalá SFRJ je bohužel laboratoří například i pro konflikty na území bývalého SSSR. Nenaučíme-li se je řešit, může nás čekat ne deset tisíc mrtvých a jeden a půl miliónu utečenců, ale mnohonásobně více. Náklady na pomoc a nakonec i na pozdní represi rozhořelých konfliktů pak budou pravděpodobně vyšší.Ztráty ze sankcí je třeba komplexně zvažovat. FMZV je zřejmě přeceňuje. Argumentace našimi pohledávkami je směšná - Srbsko už válce obětovalo téměř všechno, není tedy naděje, že by v dohledné době pohledávky splácelo. Zbylé devizy a zdroje …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
