Válka proti Evropě
Hrozí rozdělení Bosny a Hercegoviny
Válka proti Bosně a Hercegovině se liší od té předchozí proti Chorvatsku a Slovinsku zejména z hlediska mezinárodního práva. V Bosně jde o vojenskou operaci proti mezinárodně uznanému státu, plnoprávnému členu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Zásah srbské armády tedy pošlapal jak princip neporušitelnosti hranic, tak zásady nepoužití síly, zřeknutí se územních nároků vůči uznanému státu a ochrany lidských práv.Bosna a Hercegovina je dnes v podobné situaci, jako byl Kuvajt po irácké invazi, když bylo jeho území prohlášeno za 19.iráckou provincii. Srbská armáda dobyla téměř polovinu bosenského území, které bylo pak prohlášeno za Srbskou republiku Bosna a Hercegovina. Právně vzato jde o agresi v klasickém slova smyslu. Tuto charakteristiku nevyvrátí ani národnostní smíšenost Bosny a Hercegoviny, a už vůbec ne tvrzení o údajném ohrožení bosenských Srbů, jimž armáda spěchá na pomoc. Pokud tato armáda spaluje a srovnává se zemí celá města a dovoluje extremistům ve svých řadách páchat krutosti, pomáhá nanejvýš vytvořit etnicky čisté Velké Srbsko.
Iluze evropanství
„Nový evropský pořádek“, který zahrnuje výše zmíněné principy, je dnes postaven před rozhodující zkoušku: nepodaří-li se v Bosně a Hercegovině tyto zásady prosadit a nepřestanou-li si evropští činitelé celý konflikt přehazovat z ruky do ruky jako horký brambor, idea evropanství se definitivně ukáže jako pouhá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
